Po té, co se mě otec skoro utopil ve vaně, když uklouzl, jsem ho přesvědčil na Chytrou péči. Má na krku medailonek a je to vlastně mobil s SOS tlačítkem, dá se na to dovolat, dispečink to monitiruje a umožňuje jim to i odposlech v případě nějaké nouze. Táta se chvilku škubal, ale už si zvykl a dispečerky jsou fajn a těší se na pokec s nima. Stojí to na měsíc jako oběd v hospodě a i když je táta v sousedním domku, tak mám klidnější spaní, protože přes dvě zdi se nedovolá.

Mohl bych udělat výčet funkcí a služeb, ale to si může najít každý sám. Kdo má staršího člověka mimo byt, tomu se to hodí a těm samotným tuplem.

Funguje to na všechny operátory, takže i v Horní, Dolní s mizerným signálem jako u nás.

Nj, někdy to bojkotují i sami senioři. Babi si ho prostě rát odmítala i přes několikerou zkušenost, kdy upadla a nemohla vstát... Poslední pád ji dostal do nemocnice. Tak uvidíme, jestli bude po propuštění ochotnější tlačítko nosit, ale moc tomu nevěřím...

Záleží taky na službě. U nás občas rovnou zavolají a pokecají s tátou, připomenou, že už by to měl nabýt a když se to dlouho nehejbe, tak zase volají a zjišťují proč. Ale ze začátku se taťka taky škubal, ale nakonec to přijal a nyní se těší na pokec s operátorkou. Já se s ním vidím denně, ale jako každej uhoněněnej zaměstnanec nemám tolik času, kolik bych si na něj přál. Doháním to občas o víkendu.

A vy ho celou dobu programu, (filmu) držíte v ruce když sedíte v křesle?

Pro Václava Špičku.

Znal jsem jednoho seniora, který měl dálkové ovládání od televize položené na televizi a při potřebě přepnout program, třeba, vstal, šel k televizi, vzal dálkové, přepnul, dálkové dal na televizi a spokojen se vrátil uvelebit do křesla. Ten by to tlačítko měl vedle ovladače.