Pracovníci Ústavu archeologické památkové péče (ÚAPP) provedli v místech mezi Horními a Dolními Heršpicemi záchranný průzkum, při němž se jim povedlo odkrýt sídliště kultury nálevkovitých pohárů ze zhruba 4. tisíciletí před naším letopočtem.
„Jde o asi patnáct objektů plus nějaké sloupové jámy po nadzemních stavbách a větší počet zásobních jam k uskladňování obilí. Zdá se, že osada byla původně farmářská, tedy zaměřená na zemědělství, i když se u této kultury předpokládá spíš kočovný nebo pastevecký způsob života,“ přibližuje archeolog Petr Kos z ÚAPP Brno.
„Protože k odkryvu došlo na velké ploše, ukazuje objekty v uspořádání, které dosud nebylo běžně známé. Výzkumy se totiž většinou odehrávají na menších plochách, nebo se sídliště nepodařilo zachytit z větší části,“ vysvětluje Kos.
Při pokračování výzkumu směrem k nivě řeky Svratky se podle něj dají očekávat další objevy sídlišť z různých epoch.
„Jižní Brněnsko je specifické tím, že je tady velmi staré osídlení, které od neolitu pokračuje až do středověku. Když se dělaly velké skrývky kolem řeky Bobravy a Modřic při rozšiřování průmyslové zóny, našly se tisíce objektů z různých dob. V místě současného výzkumu nás překvapilo, že tu není zastoupeno víc různých období, ale jen jedno jediné, což je pro nás důležité, protože se tu nemíchají věci, které by zkreslovaly poznatky,“ popisuje archeolog.
Dobrá archeologie se dá dělat i na městském smetišti, míní nový šéf ústavu |
Zákon praví, že veškeré archeologické objekty, které se najdou při záchranných průzkumech před stavebními projekty, se mají evidovat. „Daří se nám tak zachovat informace, které by jinak byly nezvratně ztraceny, což se dělo v minulosti. Získané informace se dají nějakým způsobem zpracovávat a zasazovat do kontextu. Výzkum, který teď děláme, je velmi důležitý z důvodu, že zapadá do širší mozaiky poznání na Brněnsku,“ líčí Kos.
A může se stát, že kvůli vzácnému nálezu a potřebě jeho zachování by musela naplánovaná stavba ustoupit?
Naplánovaná dálnice by musela ustoupit vzácnému nálezu pouze tehdy, pokud by šlo o církevní stavby, které se dají nějakým způsobem upamátnit. „Pokud se na poli najdou základy kostela z velkomoravského období, tak by se určitě upamátnily, takže by se musely respektovat a nějakým způsobem by asi nastala změna projektu,“ sděluje archeolog. „Když se ve městě narazí na nějaký kostel ze 13. století, který zanikl už někdy ve středověku, tak se jeho půdorys nějak zakomponuje do novostavby nebo se trochu změní její ráz, jinak se to zásadně neřeší.“
Aktuální nálezy však nejsou tak mimořádné, aby do rozšíření D1 zasáhly. „Takových záležitostí je spousta, jižní Morava je na ně strašně bohatá. Když se zanoří bagr do země, dá se předpokládat, že se něco najde,“ podotýká Kos.
Průzkum na Hodonínsku končíNa trase budovaného úseku dálnice D55 Moravský Písek – Bzenec na Hodonínsku už v pátek skončí doplňující záchranný archeologický průzkum u Domanínského potoka. Archeologové lokalitu označili za mimořádně bohatou díky četnosti nálezů z různých období od doby kamenné až pro středověk. „Tato plocha dokládá její kontinuální osídlení po dobu téměř 6 tisíc let. Nalezli jsme zde například základy staveb, pecí, zásobních jam, keramiku, šperky a různé nástroje. Z kamenných industrií to jsou úlomky hrotů škrabadel a seker z mladší doby kamenné. Dále šlo o kovové nálezy železné či bronzové, a to spony, jehlice, železné nože či hroty. Velkou zajímavostí je nález, u kterého zatím nedokážeme určit, k čemu sloužil. Jsou to terakotové hliněné vypalované kolíky dlouhé asi 20 centimetrů, budou tedy předmětem dalšího laboratorního zkoumání. Významným nálezem jsou také původní železářské pece, které se stanou součástí stálé expozice v bzeneckém muzeu. Pozoruhodná je také nalezená potravinářská jámová pec, které byla využívána k pražení škeblí,“ upřesnil vedoucí záchranného archeologického průzkumu Jan Vízner. |
