Nový vodovod dělníci pokládali na místě, které je nejstarší částí Blanska, dnes nazývané staré Blansko, u kostela svatého Martina. Okolí kostela už probádala řada archeologů, letos má ale tým z brněnské společnosti Archaia za sebou skutečně velký objev.
„Tím největším překvapením byl nález dvou sloupových jam, patrně pozůstatku blíže neznámé stavby. V rámci nich byla nalezena kolekce raně středověkých keramických střepů,“ uvedl Miroslav Dejmal ze společnosti Archaia.
Archeologové se domnívali, že jde o jasný doklad osídlení území Blanska ve 12. století. Ale nakonec byli překvapeni ještě více. Jsou totiž ještě mnohem starší, než si původně mysleli. „I když střepů není mnoho, vyskytují se mezi nimi takové, které známe v brněnské kotlině nejpozději v první polovině 11. století,“ prohlásil archeolog.
Dosud byla nejstarším dokladem o Blansku kromě dřívějších archeologických prací zmínka z roku 1136. Tímto nálezem se původ města posouvá nejméně o sto let dál do minulosti. Ve zmínce ze 12. století se píše, jak chtěl v Blansku biskup Jan Zdík postavit kostel, proti čemuž se však ohradil brněnský kníže Vratislav.
„Zda ke stavbě došlo, nebo se tak stalo později, nevíme. Každopádně kostel zde patrně ve 12. století stál, a to minimálně od jeho druhé poloviny, či až od první třetiny 13. století,“ přiblížil Dejmal.
Nálezy budou k vidění v muzeu
Na první raně středověké střepy narazili při zahájení archeologických prací na konci září, další nalezli také minulý týden. „Na to, jaký to byl ale maličký výzkum, i vzhledem k velikosti výkopů, tak je to opravdu významný objev. Sice jsou to pro běžného člověka střepy, které nejsou nijak na pohled hezké, jsou ale velmi cenné,“ doplnil archeolog.
Není totiž mnoho míst na celé Moravě, kde by se nalezly takto staré důkazy o osídlení. Některé podobné nálezy mají z Brna, ale celkově je období velmi málo probádané. Spíše je to takové období temna, kdy se po rozpadu Velkomoravské říše celá Morava znovu osidlovala.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Jihomoravského kraje. |
Archeologové při práci v Blansku ale mohli také částečně litovat činů předků. Nejstarší nálezy datované do 11. století totiž z velké části zničila výstavba hřbitova ve vrcholném středověku. I tento výzkum jim však pomohl poznat, jak se celá lokalita tehdy vyvíjela.
„Zajímavý byl také nález jeden metr široké kamenné zdi vzdálené necelých šest metrů od kostela. Mohlo by se jednat o starou ohradní zeď hřbitova. Nicméně pohřby jsme nalezli i severně od ní. Buď tedy sloužila jinému účelu, nebo došlo k rozšíření hřbitova,“ domnívá se Dejmal.
Každopádně zářijovým ani říjnovým výzkumem přímo v Blansku pro ně práce s keramickými střepy neskončila. „Teď je musíme ještě laboratorně zpracovat a následně budou umístěny do muzea v Blansku,“ doplnil.
Až poté se tak budou moci dostat na veřejnost, a to už by mohlo být relativně brzo. „Na únor plánujeme archeologickou expozici, ale tím, že je to nový nález, tak jsme s tím nepočítali. To se ovšem může změnit,“ sdělila ředitelka blanenského muzea Pavlína Komínková.
A je velmi pravděpodobné, že se archeologové do Blanska na výzkumy znovu vrátí. I proto, že mají dlouhodobě dobré zkušenosti s místní farností. „Kdykoli se něco děje, tak nám zavolají. Jsou to totiž také velcí zájemci o historii,“ dodal Dejmal.
