Když archeologové odkryli zeminu, která kdysi zasypala Barvířskou ulici, byli u vytržení. Ulice vypadala, jako by po ní ještě před pár dny někdo chodil.
„Původní kamenná dlažba byla krásně zachována v samotné ulici i v návazných uličkách mezi domy. Stejně tak kanalizace či půdorysy domů. V jednom ze zbouraných domů zůstala dokonce celá kachlová kamna,“ naznačuje archeolog Petr Kos.
Domy z patnáctého století v uliční řadě stály přes tři sta let, než kníže Lichtenštejn pozemky vykoupil a budovy srovnal se zemí, aby rozšířil svůj zámek a park. I divadlo, které nyní památkáři na zámku obnovují, bývalo kdysi její součástí. Bylo postaveno v terénu nad ní a vjíždělo se do něj tunelovitým průjezdem.
Vzácný nález zkomplikoval opravy
Právě v tomto prostoru, v hloubce asi čtyř metrů, archeologové narazili na největší překvapení průzkumu. Dochované renesanční hradby ze čtrnáctého století. Patřily ke středověkému hradu, který se nacházel někde pod dnešní zástavbou zámku. „Místo, které jsme odkryli, bylo pravděpodobně jádrem hradu. Hradba ho chránila od města,“ domnívá se Kos.
Vzácný nález paradoxně rekonstrukci divadla trochu komplikuje. „Právě v těchto místech mělo vzniknout zázemí pro divadlo. Takový podzemní betonový bunkr,“ vysvětluje kastelán zámku ve Valticích Michal Tlusták. Vzácnou hradební zeď ale stavebníci odstranit nesmí, a tak se zázemí pro divadelníky stěhuje do sklepů pod hlavní zámeckou budovou, které přiléhají k divadlu.
Archeology překvapily také pozůstatky městské zástavby pod zimní jízdárnou. „Byly to suterény městských domů zhruba tři metry vysoké. Na jejich stěnách se dochovaly různé rostlinné ornamenty. Pravděpodobně ze 17. až 18. století,“ vysvětluje archeolog.
Zcela novým objevem je pak funkční studna v nároží mezi zimní jízdárnou a španělskou konírnou, která je hluboká přes osmnáct metrů. Její pramen je tedy pod úrovní náměstí. K novějším nálezům patří základy strojoven souvisejících s divadlem.
Obnova barokního divadla přijde na více než 100 milionů korun
Ještě hlouběji do historie sahají nálezy z technického dvora mezi jízdárnou a předním zámeckým nádvořím. V terénu se podařilo najít několik jímek včetně lochu, což je hloubená podzemní středověká chodba ze čtrnáctého, ne-li třináctého století.
O řadě nálezů věděli archeologové předem z existujících dokumentací. Předpokládaným, ale teprve archeologickým průzkumem prokázaným faktem, je umělý původ krajiny v zámeckém parku.
„Na původní komunikace Barvířské ulice jsme narazili až sedm metrů pod terénem. V ostatních částech parku může být až čtrnáct metrů navážky. To je důkaz, že terén tady Lichtenštejnové modelovali,“ vysvětluje kastelán Michal Tlusták. Právě výška navážky je podle něj příčinou toho, že při žádném z dílčích průzkumů se až dosud nepodařilo narazit na zbytky původního hradu. „Nekopali prostě dost hluboko,“ domnívá se.
Obnova barokního divadla, jízdárny a domku zahradníka si vyžádá investici přesahující 107 milionů korun. Projekt má být hotový v létě. V původní historické budově divadla bude rekonstruovaný divadelní sál pro 240 osob. Funkci velkého sálu s kapacitou až 600 osob převezme jízdárna, na kterou bude navazovat e-badatelna v zahradním domku.
