„Hlavním přínosem aplikace je to, že všechny fotky a události jsou prostorově identifikované. Člověk se může podívat přímo na to místo, kde se událost stala. Je tam navíc odkaz na dnešní street view,“ uvedl Petr Vachůt, který aplikaci pro web data.brno.cz vytvořil.
„Můžete si tedy porovnat, jak místo vypadalo tehdy a teď. Myslím, že když si člověk hýbe s mapou, dokáže se více vcítit do tehdejší atmosféry než při listování knihou,“ doplnil Vachůt.
Po spuštění aplikace se otevře mapa Brna. Při rozkliknutí přesného místa pak nabídne detail události s datem a fotografie s popiskem. Aplikace zatím mapuje zhruba 90 míst a lidé v ní najdou na 210 snímků.
Své příběhy nebo fotografie mohou lidé nadále posílat. O svoji vzpomínku se podělila třeba historička Milena Flodrová. Před padesáti lety pracovala v muzeu na Špilberku. Popisuje „soužití“ zaměstnanců, kteří údajně měli vést kontrarevoluci, s mladými ruskými vojáky.
„Nechtěli nás pustit domů. Chtěli totiž, abychom jim otevřeli všechny hradní místnosti, což jsme odmítli. Více s nimi jednal kolega Samek jako zastupující ředitel. Ten nám nenápadně pošeptal, abychom šli domů přes kasematy,“ líčí Flodrová. Dodnes, když zdolá špilberský kopec, vidí stojící hlídku vojáků tam, kde před lety.
Na mapě si lidé prohlédnou fotografie ze shromáždění, ale především protestních plakátů, které před padesáti lety zaplavily město. Červené křížky pak upozorňují na oběti okupace, třeba Stanislava Velehracha nebo Danuši Muzikářovou.
