Třeba si fotbal ještě zahraju, řekl po debutu Maslák. Spálil jednu šanci

  • 0
Pětistovku diváků přilákala fotbalová premiéra atletického mistra světa Pavla Masláka v Mikulově. Ve III. třídě okresu Břeclav nastoupil v sobotu za béčko domácího celku proti Vranovicím, které si odvezly výhru 2:1.

Na tribuně vytrvale vyhrávala cimbálovka, naléval se burčák, na protilehlé straně komentovali zápas z improvizovaného pódia komentátoři České televize. Největší ozdobou „televizního“ zápasu Mikulov B – Vranovice byl ale v sobotu dopoledne Pavel Maslák, mistr světa i Evropy v běhu na 400 metrů.

Ostrý fotbalový zápas (přáteláky mezi atlety nepočítaje) hrál o víkendu poprvé v životě. Mikulov, s nímž ho pojí přátelský vztah s jedním z jeho hráčů, mu vyřídil registračku, a Maslák tak mohl vyběhnout na trávník. III. třída je druhou nejnižší mužskou soutěží.

„Kopačky jsem měl už delší dobu, jenom jsem si je vzal z atletické šatny, kde ležely dva roky ladem,“ usmíval se atlet, k němuž se upínala neustálá pozornost.

Nastoupil z lavičky náhradníků ve druhém poločase na poslední půlhodinu. To už Vranovice vedly 2:1. „Byl jsem nervózní jako už dlouho ne. Kdybych šel na hřiště za příznivého skóre, tak to mohlo být lepší, ale my jsme prohrávali, takže jsem byl nervózní, abych toho moc nezkazil, a čekal jsem, co předvedu,“ podotkl. Další komplikace mu přivodilo krvácení z nosu, které se mu kvůli nachlazení spustilo. Běhat po hřišti musel Maslák s tamponem v nose.

Na to, že fotbal nehrává, toho nepředvedl málo. Dokonce se dostal do jedné gólové šance, když snad metr a půl před prázdnou brankou netrefil míč. Vyrovnání měl na noze symbolicky právě slavný host mikulovského mužstva.

„Jak nemám odhad na míč, tak jsem u něho byl o trochu dřív, a přihrávku jsem podběhl,“ přiznal Maslák, že v tomto konkrétním případě mu byla jeho pověstná rychlost překážkou.

Na pravém křídle si hledal volné prostory, čekal na přihrávky, v pokutovém území se pokoušel odpoutat od svého obránce.

Za Vranovice dostal Masláka „na starost“ urostlý zadák Marek Vetr, syn trenéra Jiřího Vetra. Atletickou hvězdu bránil těsně, bez ostychu.

„Nečistě moc nehraju, takže nějaký strach, abych do něho nezajel a Maslák si nic neudělal, jsem neměl,“ řekl Vetr s úsměvem. Jak na něho působil souboj s mistrem světa na atletické dráze? „Já jsem ho neznal, takže nijak. Určitě ale nehrál špatně. Nedostal se ale moc k balonu,“ pravil bezelstně. To hraní zápasu v přímém televizním přenosu pro něho znamenalo životní zážitek. „Hodně jsme se na to nahecovali, záleželo nám na výsledku. To se mi už nikdy nepodaří,“ měl jasno Vetr.

Vranovičtí měli o to větší důvod k radosti, že si jako mužstvo na zápas vsadili. Za „dvojku“ na tiketu si mohou od sázkové kanceláře vyzvednout 10 tisíc korun. Další tisícovku jim do kabiny přidal Petr Švancara, ambasador zápasu, a od sponzora rovněž Vranovice za výhru dostanou 20 profesionálních míčů.

Úsměv ale nechyběl ani Maslákovi na poražené straně. Po zápase se s ním na památku fotili hráči i fanoušci, pro diváky pak absolvoval moderovanou besedu vedle hřiště, rozdával podpisy, místní patrioti mu třásli rukou. Malý kelímek s burčákem v nich v době dovolené nemohl chybět.

„Docela jsem si zaběhal, párkrát jsem se dotknul míče, takže jsem si zahrál s chutí, ale čekal jsem, že podám lepší výkon, že se předvedu v lepším světle,“ řekl. Podle očekávání bylo taktikou Mikulova B hledat rozběhnutého Masláka dlouhými míči a on měl zkusit přihrávky prodlužovat nebo střílet. To se mu místy dařilo. „Dost jsem toho pokazil. Řekl bych, že úspěšnost jsem měl tak 60 na 40,“ odhadoval.

Červený mikulovský dres, který měl na sobě poprvé, možná věnuje na charitu, nebo ho nechá na stadionu, kde se zápas hrál. Nevyloučil, že si na Pálavě ještě někdy v budoucnu zahraje. „Pokud nepřestoupím jinam,“ usmíval se. „Ještě se několik let chci věnovat atletice. Potom je možné všechno. Třeba si ještě zahraju,“ nadhodil.