Až kolem vás projede podivný stříbrný motocykl se „stříškou“, s velkou pravděpodobností jste potkali moderátora, cestovatele a dobrodruha Standu Berkovce.
Proč jste si pořídil motorku se střechou?
Tohle BMW je úžasná věc. Čím déle ho mám, tím víc jsem nadšený. Sklízím s ním bezvýhradný obdiv, nebo bezvýhradné zatracení. Jeho hlavní výhoda spočívá ve skvělých užitných vlastnostech a díky ochranné kleci je bezpečný. Když se o tom s někým bavím, vždycky slyším: „Jé, vy jste schovanej pod střechou.“ To je ale až na druhém místě. Mnohem důležitější totiž je, že vás ten rám chrání.
Kolik takový stroj stojí?
Když se ještě prodával, verze se slabším motorem o objemu 125 ccm stála 259 tisíc. Já mám sice silnější verzi, ale jelikož jsem si to mírně nabourané nechal přivézt ze Švýcarska, tolik jsem neplatil.
Při této částce se nabízí otázka, proč si tedy raději nekoupit malé auto?
Protože pohyb po městě je s tímhle strojem mnohem snazší. A to je pro mě nesmírně důležité. Nemluvě třeba o parkování, spotřebě a tím i o ekologii. Navíc rád jezdím na motorce, tak proč sedět v autě. Bez problémů se s tím dá jezdit po celé republice. Stabilní cestovní rychlost 110 kilometrů za hodinu mi úplně stačí. Když jedu třeba do Brna, jsem svým pánem, protože mě nemusí zajímat, jestli třeba na 40. kilometru dálnice není zácpa.
S motorkami jste začínal už jako kluk?
Tohle mám oproti většině motorkářů trošku jinak. Já jsem se k nim dostal až v 37 letech. Tenkrát mi zapálili služební auto rádia Evropy 2 a můj tehdejší šéf Michel Fleischmann mi místo toho koupil motorku. Možná to vypadá divně, ale on už měl z Francie vyzkoušené, že reportér na motorce je mnohem pohyblivější. No a pak se mi to zalíbilo, takže to skončilo tak, že jsem o motorkách vydával i noviny. V poslední době jsem se třeba podílel i na vývoji jedné české tříkolky.
Jaká kategorie motorek je vám nejbližší?
Každá motorka má něco do sebe. Třeba na terénní Husquarně LT 610 jsem absolvoval závod z Paříže do Istanbulu. Úžasné jsou i silniční stroje, které vás svou silou nutí jít až na samu mez možností. Proto je nejlepší, když se na nich můžete projet na uzavřeném okruhu. Krásný pocit zažijete, i když se krajinou projíždíte na harleyi. Na tom ale jezdím hrozně málo, protože to je takový můj miláček.
Trhu s motorkami vévodí stroje z Asie. Ale řada motorkářů nad nimi „ohrnuje nos“. Patříte jako majitel harleye mezi ně i vy?
Nemá cenu rozlišovat, jestli je motorka z Číny, Japonska nebo z Ameriky. Japonci třeba i prostřednictvím motorek předvedli, jak může vypadat hospodářský zázrak. S vývojem a technikou jsou dneska na špici. Na druhou stranu Harley-Davidson má více než stoletou historii...
Řidiči aut na motorkářích často kritizují jejich neomalenost. Myslíte, že je to oprávněné?
Já bych neomalenost na silnici nevztahoval jen na motorky. To samé platí také o autech. Pokud vám chybí zkušenost a přeceňujete možnosti sebe i stroje, jste nebezpečný sobě i okolí. A je jedno, jestli před sebou máte řídítka nebo volant. Nechci se nějak zastávat motorkářů, ale když se kouknete na statistiku nehod, zjistíte, že většinu nehod motorek zavinili řidiči aut. To je dané tím, že s motorkáři se u nás pořád ještě moc nepočítá. Nejčastěji se stává, že řidič auta motocyklistu prostě přehlédne, protože se nekoukne vedle sebe nebo do zrcátka. Samozřejmě znám i několik případů, kdy se motorkář zabil jen kvůli vlastní blbosti.
Jako nyní během léta, kdy na silnicích často potkávám motorkáře v tričku a v kraťasech...
To je na zabití. Takhle poznáte, že to ani není motorkář. Kdo si na motorce třeba jen jednou lehce lehne na zem, velmi rychle zjistí, že kvalitní motorkářské oblečení a helma mají svůj význam. To ale takoví ti frajírci v lehkých bundičkách poznají až v okamžiku, kdy se jim ta umělohmotná látka začne na asfaltu pálit a zapékat do masa. Ale to je pořád jen ten lepší případ.
Vy jste už měl na motorce nějakou nehodu?
Jenom v Praze mě čtyřikrát sundali ze sedla a vždycky to byla vina řidiče auta. Jednou dokonce z policejní motorky, kterou jsem měl půjčenou na testování. Naposledy jsem to přežil skoro zázrakem. Hodně mi pomohla přilba.
Přejděme k vozům. Prý jste absolvoval i dakarskou rallye.
Jako novinář jsem v Land Roveru Defender absolvoval tu poslední. To je nezapomenutelný zážitek. Rallye Dakar je obrovský cirkus s dlouhou tradicí a velkým množstvím peněz v pozadí. To je také příčinou toho, že tahle soutěž je čím dál tím tvrdší. Tam se jde opravdu na hranu možností lidí i strojů. Rubem velké atraktivity je bohužel častá smrt několika lidí. Naposledy všemi otřásla smrt zkušeného jezdce Fabrizia Meoniho, který Rallye Dakar vyhrál dvakrát. Nebo vím o holandském novináři, který se tam zbláznil. Měli nehodu a on všechno to vypětí neunesl. Nakonec musel z Afriky odjet. Přesto všechno je to nádherný. Je to dobrodružství, závod, boj... Musíte ale počítat i s rizikem.
Jaký máte vůz?
Mám Fiata Pandu. Zase dopravní prostředek hlavně do města. Ale od jara do zimy s ní prakticky nejezdím. Rád bych ještě vyzkoušel verzi s pohonem všech čtyř kol. Slyšel jsem, že i takhle malé auto projede neuvěřitelným terénem. Taky by měl bavil třeba Smart.
Spíš bych vás tipoval na velké terénní auto...
Mě fascinuje každá technika. Jestli mě nějaká auta berou, tak jsou to dvě kategorie. Do té první bych zařadil například Lotus Seven a vozy jemu podobné. Druhá kategorie jsou offroady. Tam jednoznačně vede Land Rover.
Mě baví jednoduché stroje, které řidič ovládá
 Originální BMW Bavorská firma sice skútry už nevyrábí, ale Berkovec na něj nedá dopustit |
