Oblíbený bavič, zpěvák a imitátor přiznává, že svým Oplem Omega občas jezdí rychleji, než kolik je na českých silnicích povoleno.
Mít tu moc, povolil bych neomezenou rychlost na dálnicích. V Německu to funguje a ještě jsem tam neviděl smrťák," říká Vladimír Hron.
Jak jste se dostal k Opelu Omega?
No kradu, jak jinak bych k němu přišel (smích). Samozřejmě je to jinak. Astra, Vectra, Vectra kombi, Omega kombi. Takhle za sebou jsem si opely pořizoval. Omega mi vyhovuje, protože to je pohodlný vůz se silným naftovým motorem. Absolutní kompromis mezi silou, spotřebou, pohodlím a schopností odvézt vše, co potřebuji.
Takže milovník opelů. Je něco, co by vás odlákalo k jiné značce?
Nemusím do smrti jezdit v opelech. Stačí, když najdu jakýkoliv jiný vůz, který dokáže být ještě lépe tím, čím chci, aby byl.
A je na trhu takové auto?
Je to otázka priorit. Každý má jiné požadavky, ale myslím, že se dá obecně říct, že u vozů vyšší třídy požadavky většiny lidí splňují automobily spousty značek. Nechci říkat, že za týden budu jezdit mercedesem. Je ale pravda, že se pomalu porozhlížím a čím dál víc zjišťuji, že se mi stále více líbí Audi A8.
Takže se chcete posunout opět o třídu výš?
Měl jsem možnost A8 a omegu porovnat a upřímně řečeno, hodně věcí bych z omegy přesunul do audi. To platí i opačně. V každém autě najdete něco, co to druhé nemá. Nedá se říci, že tohle je jednoznačně lepší a tohle je jednoznačně horší.
Co konkrétně byste mezi těmito auty vyměnil?
Rozhodně zadní sedadlo. Na tak komfortní zadní sedačky, jako má omega, jsem nenarazil ani v mercedesu a ani v audi. U těchto aut nejsem spokojen se střední částí zadního sedadla, která je vyplněna jen nepohodlným sedákem. Pokud jedete někam dál v pěti lidech, tak to prakticky nejde. V mém autě to není žádný problém.
Je vidět, že vám záleží i na vnější úpravě vozu...
U auta mám rád individualitu. Nepamatuji si poznávací značky, takže když přijdu na parkoviště, musím své auto poznat už na dálku. Proto mám nadstandardní barvu, kola i spoilery. Samozřejmě se mi líbí, že to i dobře vypadá. Jsem toho názoru, že vůz má určitým způsobem reprezentovat svého majitele.
Rozlišujete lidi podle toho, jakým autem jezdí?
To je možná až příliš krutá interpretace toho, co jsem se snažil říct. Spíše oceňuji, když se člověk k autu chová jako k příteli a nebere ho jako věc, s níž se nepříliš citlivě zachází.
Kolik ročně najede?
Za léta v showbyznysu jsem se musel naučit jednu základní věc, která je pro auto hodně krutá - vůz prostě musí jezdit. Ročně najedu až sto dvacet tisíc kilometrů, takže vůz to nemá jednoduché. Jeho těžký úděl mu ulehčuji tím, že se snažím, aby dobře vypadal. Ženskou terminologií se dá říct, že chodí do dobrého kosmetického salonu.
V kolika letech jste měl řidičský průkaz?
Byl jsem na auta vysazený už od malička. Papíry jsem si udělal co nejdřív, ale jako asi každý kluk jsem řídil tak tři roky před tím, než mi bylo osmnáct. To už je snad ale promlčené, ne?
Myslím, že ano. To jste jezdil s tátou, nebo vás školili kamarádi?
Táta o tom nejprve nevěděl, takže auto jsem si půjčoval tajně. Když na to maminka přišla, zachovala se hodně gentlemansky a dělala, že o ničem neví. Pochopitelně to věděli oba dva, ale asi si říkali, že bude lepší, když se to naučím dřív.
Jezdíte na motorce?
Tak tady jsem na tom velmi špatně. Táta se na motorce zabil a já jsem se po nehodě na Krétě zapřisáhl, že už na to do smrti nesednu.
Co se přihodilo?
Po celou dobu pobytu jsme na chopperech jezdili všude možně a nic se nestalo. Pak jsem si poslední den půjčil skútr a cestou na pláž jsem uklouzl na olejové skvrně. Od té doby jsou pro mě dvě kola málo. Jsem ochotný udělat výjimku jen v tom případě, že si to bude žádat třeba nějaká role.
Poutáte se před jízdou?
Spíše sporadicky, ale rodinu k tomu vedu. Můj názor na tuto věc pramení z toho, že jsem měl kamaráda, který při nehodě podle mého názoru zemřel, protože byl připoutaný. Já jsem pak přežil nehodu, kde mi skutečnost, že jsem připoutaný nebyl, život naopak zachránila. Je to volba každého z nás.
 S POLICISTY NESMLOUVÁ Když udělám chybu, uznám ji a pokutu zaplatím, říká Vladimír Hron |
