Zkušební úseky jsou na dvou částech dálnice A1 v Horním a Dolním Rakousku. První 16km je mezi sjezdem na města Sattledrem a Haidem na trase mezi Salzburkem a Lincem, druhý 44km mezi sjezdy na města Oedem a Melkem na trase mezi Vídní a Lincem. Zvýšená rychlost platila za vhodných povětrnostních podmínek, a to jen v rozmezí 5 až 22 hodin. „Takovýto pokus Rakousko uskutečnilo již podruhé a opět skončilo odmítnutím,“ připomíná Igor Sirota z ÚAMK.
Pilotní projekt, který začal 1. srpna 2018, byl iniciován vládou ÖVP-FPÖ. Ta se rozpadla v květnu 2019. V této zkušební fázi provedla rakouská dálniční společnost ASFINAG měření kvality ovzduší, hluku, nehod a sčítala průměrné rychlosti vozidel. V závislosti na výsledku měření pak byla na dvou úsecích dálnice A1 zvýšena rychlost z původních 130 km/h na 140 km/h a v případě potřeby by měla být rozšířena i na dalších padesáti procentech rakouských dálnic. Už při zahájení testování rakouští Zelení a opozice protestovali (čtěte zde).
Pod vlivem rakouského testu zvažoval před rokem možnost na zvolených úsecích nechat osobní vozy jezdit až 140 km/h také tehdejší český ministr dopravy Dan Ťok (více zde). Je skoro jisté, že zůstane jen u plánů.
Spor o škodlivost pro životní prostředí
Podle nové rakouské ministryně pro životní prostředí je takové navýšení rychlosti nešetrné k prostředí kolem dálnice a ráda by se v budoucnu věnovala podpoře šetrné mobility k okolnímu klimatu.
Průzkumy jí dávají částečně za pravdu. Zvýšená rychlost na daných úsecích vedla k nárůstu produkce emisí CO2 o 1,2 až 1,6 procenta. Potíž je v tom, že studie uvádí souhrnnou produkci emisí všech aut, přičemž zhruba poloviční podíl na tomto čísle mají nákladní vozy, které 140 km/h nejezdí.
Podle rakouského webu Kleine Zeitung vypočítali rakouští ochránci životního prostředí nárůst produkce emisí CO2 pouze v kategorii osobních vozů na 3,5 až 3,6 procenta. Ovšem rakouská společnost ASFINAG s tímto výsledkem nesouhlasí. Podle jejích čísel se zvýšení emisí CO2 a NOX zvedlo o 1 až 2 procenta. Podle vedoucího rakouské společnosti ASFINAG Christiana Eblera z výsledků projektu jasně vyplynulo, že je na čase řešit přesun části nákladní dopravy na železnici, nebo zajistit větší podíl nákladních vozidel jezdících na alternativní pohony.
„Maximální rychlost na dálnicích Evropy se pohybuje od 100 km/h na dálnicích některých severských zemí včetně Nizozemska do 140 km/h například v Polsku nebo Bulharsku. Pokud tedy pomineme polovinu dálniční sítě Německa, kde není vůbec omezena nejvyšší rychlost, je stočtyřicítka nejvyšší možnou rychlostí,“ uvádí Igor Sirota. „Podle průzkumu 66 procent rakouských motoristů považuje 130 km/h za optimální. Pokud budeme hovořit o výzkumech provedených odborníky, pak pro dálnice stanovili jako ideální 133 km/h,“ dodává Sirota.
Vyšší rychlost se testuje i na Slovensku
Slovensko od 1. října loňského roku na dálnici Poprad-východ až Beharovce nadále testuje povolenou maximální rychlost 140 km/h v délce celkem 38 km. Jde o zcela nový úsek dálnice, takže z technicko-stavebního hlediska takovou rychlost dovoluje. Ale stále jde jen o zkoušku. „Bude záležet na chování řidičů, zda a od kdy bude možné povolit rychlost 140 km/h na tomto úseku trvale,“ prohlásil ministr dopravy a výstavby Árpád Érsek.
„Podle průzkumů 30 procent všech řidičů na dálnicích běžně překračuje rychlost o 10 km/h a 10 procent až o 30 km/h,“ uvádí Sirota. A připomíná že úspora času je u takového zvýšení rychlosti minimální. „Jestliže se zvýší maximální rychlost ze současné o 10 km/h, ušetří rychleji jedoucí motorista 2 sekundy na jednom ujetém kilometru,“ uzavírá mluvčí ÚAMK.
