ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Škoda Auto

Automobilky dodavatele nelákají. Česká firma tlumí výrobu a odmítá zakázky

  • 80
Okula Nýrsko, výrobce plastových výlisků pro elektroniku, automobily a farmacii, postupně ustupuje od dílů pro automobilky, jejichž strategii vidí jako nejasnou. Některé nové automotivní zakázky už firma odmítla. „Koncern Volkswagen chtěl díly na tři projekty od roku 2023, i na elektromobily, ale už jsme se toho báli,“ řekl Jan Motlík, šéf představenstva Okuly, která si po celou covidovou krizi drží dvě stě padesát zaměstnanců.

Podnik, jemuž ještě před deseti lety zajišťoval obor automotive čtyřicet procent z šestisetmilionových tržeb, je letos na desetině a podíl dále snižuje. Přes polovinu obratu už inkasuje z výlisků pro spotřební elektroniku. Loni v květnu, kdy se zastavila výroba automobilek, převedla firma všechny na výrobu ochranných štítů pro stát. Vyráběla jich šedesát tisíc měsíčně, teď asi desetinu.

Škoda Auto od pondělí 18. října výrazně omezí či zcela zastaví výrobu v českých závodech (víc zde). Důvodem jsou chybějící čipy pro palubní elektroniku (čtěte analýzu). „Propady už byly v průběhu letošního roku, takže jsme s tím víceméně počítali. A máme jiný průmysl, který je na tom lépe,“ uvedl Motlík. „Do automobilek jsme dodávali vždy přes prostředníky. A nebyl to tak ziskový segment, aby dávalo smysl ho zásadně rozvíjet. Ale byla to výborná reference. Automotive nám pomohl oslovit zákazníky z jiných oborů,“ uvedl.

Ústup od dodávek do automobilek zrychlil poslední dva tři roky, kdy se hodně hovoří o elektromobilitě, která je podle Motlíka kontroverzní a budoucnost výrobců aut v Evropě je nejistá. „Přestali jsme rozumět automotivu, nevíme, kam jde. Vyvíjejí se elektroauta, která nikdo nechce kupovat, a politici je chtějí vyvíjet. Co se bude obchodovat, když lidé rodinné auto za dva miliony nechtějí nebo si ho nemohou koupit?“ řekl. Před deseti lety dělala firma vše pro to, aby se dostala do koncernu Volswagen. „Ale dnes vůbec nerozumím tomu, jak s námi komunikuje a co od nás bude chtít,“ uvedl.

Evropa podle Motlíka nedokáže vyrobit tolik elektřiny pro elektromobily a chybí infrastruktura. „Vypínání uhelných a atomových elektráren jde proti nárůstu spotřeby,“ uvedl. Okula navíc nevnímá elektromobily jako udržitelný obor, protože v každém voze jsou kilogramy cenných kovů, které se těží velmi neekologicky a jejich zásoby jsou omezené. „Navíc potřebují zhruba dvojnásobek čipů než konvenční vůz a čipů je dnes kritický nedostatek,“ řekl.

Okula získala jako významné zákazníky výrobce kávovarů a rychlovarných konvic, které jsou podle Motlíka imunní vůči krizím. Výrobců plastových výlisků je ale v Česku hodně a vinou odstávek automobilek se teď snaží velmi aktivně nabízet výrobcům spotřební elektroniky volné kapacity. 

Interiérové plasty elektromobilů budou podle Motlíka zhruba stejné jako u konvenčních vozů. „Ale trendem je nahrazovat je obnovitelnými materiály. BMW nebo Škoda, všichni experimentují s tím, že přístrojové desky nebudou z klasických plastů z ropy,“ uvedl.

Budoucnost plastů v autech je tedy podle Motlíka s otazníkem. Za deset až patnáct let začnou auta na elektřinu nebo na vodík hledat náhradu za plasty a budou standardně zařazovat do interiérů třeba výrobky na bázi rýže, které se lisují za tepla.

,

Elektromobil