ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Mercedes-Benz

Rychlonabíječka povinně každých 60 km. Není ovšem jasné, kdo je postaví

  • 269
Evropský parlament rozhodl, že už za tři roky musí stát každých 60 kilometrů nabíjecí stanice s minimálním nabíjecím výkonem 400 kW. Co 200 kilometrů pak bude dobíjecí stanice pro nákladní auta a také čerpací stanice na vodík. Česko na to chystá dotační program, ale firmy ke stavbě nikdo donutit nemůže.

Podle nových předpisů EU přijatých Evropským parlamentem mají stát nabíjecí stanice pro elektromobily s minimálním výkonem 400 kW na trasách hlavní sítě TEN-T každých 60 km do roku 2026, do roku 2028 se má výkon zvýšit na 600 kW. Nabíjecí stanice pro nákladní automobily a autobusy s výkonem 1 400 kW až 2 800 kW budou do roku 2028 instalovány na polovině všech hlavních silnic EU. Do roku 2031 rovněž platí povinnost vybudovat podél hlavní sítě TEN-T (Trans-European Transport Network = Transevropská dopravní síť je síť silničních a železničních koridorů, mezinárodních letišť a vodních cest v Evropské unii) čerpací stanice na vodík.

Navíc řidiči mají mít možnost platit na dobíjecích stanicích platebními kartami a bezkontaktně bez nutnosti předplatného.

Něco předepsat je ovšem jedna věc, a realizovat druhá. Budování stanic s takovým výkonem je velmi nákladné. Na místo musí být přiveden dostatečný příkon garantovaný v každém okamžiku, ať už zrovna nějaké auto nabíjí nebo ne. Dotace většinou nepokryjí 100 % nákladů na výstavbu a návratnost takové investice je velmi problematická.

Bez státní dotace nejde taková věc realizovat vůbec. „Byli jsme aktivně zapojeni do celého procesu vyjednávání daného návrhu, a jsme proto připraveni se podílet i na plnění daných požadavků,“ říká tiskový mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. „Proto jsme připravili dotační program s alokací šest miliard Kč, který by měl podpořit realizaci dobíjecích stanic ve zmiňovaných parametrech. Realizace daných dobíjecích hubů však musí zůstat na soukromých subjektech a v tomto směru je nyní předčasné říct, zda se podaří dané cíle splnit v čase, který předpokládá daný návrh. Zejména u dobíjecích stanic pro nákladní vozidla vnímáme, že jde o požadavky/cíle velmi ambiciózní, a bude tak do značné míry záležet na zájmu příslušných soukromých subjektů (zejména energetických společností) o daný dotační program.“

To potvrzuje i postoj společnosti ČEZ, která je jedním z dominantních subjektů, jež budují síť nabíjecích stanic. „Nařízení je poměrně ambiciózní, a to zejména z hlediska výkonů, které mají být k dispozici, a pak z hlediska termínů, dokdy by infrastruktura měla být v provozu,“ konstatuje mluvčí ČEZ Martin Schreier. „Výzvou je zcela jistě dobíjení nákladních vozidel, kde se požadované výkony pohybují na jiných úrovních než pro osobní vozidla. Co vnímáme jako problematické, je nízké vytížení infrastruktury obecně, které ukazuje, že množství vozidel za dobíjecí infrastrukturou stále ještě zaostává. Pokud se penetrace elektromobilů výrazně nezrychlí, dojde paradoxně k situaci, kdy plnění nových ambicí v oblasti infrastruktury bude tuto mezeru dále prohlubovat. Pozornost by se tedy kromě podpory infrastruktury měla soustředit právě i na vozidla, protože jenom dostatečný počet vozidel v ulicích zajistí, že pro investora bude výstavba a provoz dobíjecí infrastruktury zajímavý, a to i za situace, kdy jsou k dispozici dotace.“

Tak velká nabíječka v Česku není. Prozkoumali jsme stanici pro 72 elektroaut

Po formálním přijetí v radě, které proběhlo v tomto týdnu, bude nové nařízení po létě zveřejněno unijním věstníku. V platnost vstoupí 20. den po tomto vyhlášení. Nová pravidla pak začnou platit šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.

„EU tedy znovu potvrdila, že jednoznačně směřuje k rychlému přechodu na udržitelnou dopravu. Česko však za tímto trendem klopýtá a není na splnění nových unijních standardů dostatečně připravené ani po legislativní, natož praktické stránce,“ myslí si Tomáš Kočař, specialista na evropské právo z advokátní kanceláře KPMG Legal.

„Dostupnost dobíjecích stanic v českých městech i na hlavních dálnicích je nedostatečná a nedosahuje požadovaných standardů. Rozšíření nabíjecí kapacity si vyžádá nemalé finanční prostředky, které budou tvořeny kombinací investic soukromých firem a dotací z veřejných zdrojů. Na pokrytí páteřních tahů je možné čerpat peníze i z evropských fondů, například Connecting Europe Facility. Vývoj bude velmi dynamický a na trhu s elektřinou povede k nutnosti zavádění nových technologických řešení s využitím umělé inteligence nebo přinejmenším dálkového řízení dobíjecích míst,“ dodává automobilový expert KPMG Jan Linhart.

„Nový právní předpis je milníkem naší politiky ‚Fit for 55‘, který zajistí větší veřejnou dobíjecí kapacitu na ulicích ve městech a u dálnic po celé Evropě,“ uvedla španělská ministryně dopravy, mobility a městské agendy Raquel Sánchez Jiménezová. Španělsko je nyní předsednickou zemí unie „Věříme, že v blízké budoucnosti budou občané moci své elektromobily dobíjet stejně snadno, jako dnes doplňují palivo na tradičních čerpacích stanicích,“ dodala ministryně.

Nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva (AFIR) je součástí balíčku „Fit for 55“. Cílem návrhu, který Evropská komise předložila v červenci 2021, je umožnit EU snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 procent ve srovnání s úrovněmi z roku 1990 a do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality.


Elektromobil