 |
Provoz elektromobilu v zimě je v internetových diskuzích vděčné téma. Podle jedněch řidič umrzne v potemnělém voze hned za nájezdem na dálnici, jiní si zase nemohou vynachválit mnohem rychlejší náběh elektrického vyhřívání a především zcela samozřejmé odmrazení vozidla ještě před nástupem povelem z aplikace. V tomto článku se však na provoz čistě elektricky poháněných aut podíváme jinak.
V nejhlubších mrazech, které nabídla tato zima, jsme osedlali Opel Mokka-e a jezdili, nabíjeli a měřili. Zaměřili jsme se na tři oblasti – vliv mrazu na spotřebu a tedy dojezd, vliv mrazu na rychlost nabíjení a také na efektivitu nabíjení různými rychlostmi. Začněme od konce.
Ztráty při nabíjení
Při nabíjení jakéhokoli akumulátoru vždy dochází k energetickým ztrátám a akumulátory elektromobilů pochopitelně nejsou výjimkou. Energie mizí během samotného chemického procesu v akumulátoru, kdy se proměňuje v odpadní teplo, další energii spotřebují podpůrné systémy jako elektronika samotné nabíječky a provoz kapalinového okruhu chlazení/vyhřívání akumulátoru. V chladném a mrazivém počasí jsou přitom ztráty nejvyšší.
Už jen z tohoto popisu je jasné, že čím pomalejší nabíjení, tím větší ztráta – podpůrné systémy jsou v provozu a pokud mají spotřebu například 200 W, pak je rozdíl, zda se „odřízne“ z příchozích 2 300 W (1f, 10A) po dobu deseti hodin, nebo z 11 000 W (3f, 16A) po dobu dvou hodin.
