Dana Morávková dává přednost malým autům, s nimiž se dá dobře zaparkovat.
Forda Ka proto nahradila jen o něco větším Fordem Fiesta.
Nevylučuje, že jednou si pořídí o poznání větší vůz. „Líbilo by se mi něco na způsob Toyoty RAV 4, nejlépe v černé barvě,“ říká.
Co vás přivedlo k Fordu Fiesta?
Před fiestou jsem měla Ford Ka. To je vtipné auto, sotva se na něj podíváte. Má ale jeden problém. A to je malý kufr. Pořizovala jsem ho v době, kdy se mi narodil syn, a neodhadla jsem, že se mi do toho nevejde kočárek. Sice ho tam nakonec nějak nacpete, ale bylo to nepraktické. Proto jsem si časem koupila fiestu, která je větší a pětidveřová.
Fiestu máte červenou. Je to oblíbená barva?
Jako holčička jsem samozřejmě chtěla mít červené auto, tak jsem si to splnila. Příští auto ale bude černé. V úvahu snad připadá ještě tmavě modrá.
Máte sedmiletého syna. Máte autosedačku?
Samozřejmě. Přece nebudu riskovat jeho život. Někdo do mě omylem nabourá a já si to pak budu celý zbytek života vyčítat. Tady v tom bych nefrajeřila. Je dobře, že to bude povinné.
Ještě ke „káčku“. To je vůz, který si spousta žen pořizovala kvůli jeho neotřelému vzhledu. O jiném autě jste nepřemýšlela? Nelákal by vás třeba takový smart?
Byla jsem do „káčka“ zamilovaná. Ale ani teď na něj nedám dopustit. Je to klasické holčičí auto. Vypadá jako beruška. Smart se mi ani moc vizuálně nelíbí. Na mé účely je až moc malý.
Nevadilo vám, že Ford Ka není moc bezpečný?
Pořád lepší než „stodvacítka", s níž jsem začínala. Měla jsem po škole a neměla jsem na mercedes.
Velké auto byste nechtěla ani dnes?
V současnosti asi ne. Občas řídím manželova saaba. Je to hezký pocit, ale já bych do toho nešla. Pohybuju se hlavně po Praze, kde platí čím menší vůz, tím lepší.
V kolika letech jste si udělala řidičák?
Řídím od osmnácti let. Když jsem dělala zkoušky, příslušník Veřejné bezpečnosti můj výkon okomentoval slovy: „V životě jsem celou Prahu neobkroužil na trojku.“ Prošla jsem i u testů. Zčásti i proto, že jsem měla šikovné sousedy. (smích)
S čím jste začínala jezdit?
S tatínkovou škodovkou. Neměla jsem ale odvahu hned začít sama. Nakonec se mnou každý víkend jezdili spolužáci z DAMU. Trénovali jsme rozjíždění, parkování, couvání... To mi celkem pomohlo, protože člověk, který vyjde z autoškoly, by se rovnou do provozu sám pouštět asi neměl. Kamarádům jsem pak za lekce tu škodovku půjčovala. Nakonec jsem s ní jezdila až do osmadvaceti. Občas to byl dost problém.
Proč?
Byly s ní starosti. Třeba v létě věčně vařil motor. Navíc škodovka vám to jako začátečníkovi moc neusnadní. Tam je každá chyba hned vidět. Na křižovatkách jsem dost často byla terčem pobavených pohledů ostatních řidičů. Mé rozjezdy přískokem nešly přehlédnout.
Musíte mít ve voze pořádek?
V rámci možností. Určitě to nějak extra nepřeháním. Beru auto jako pomocníka. Občas to je vevnitř i vidět. Co mě ale baví, tak to je myčka, kam hrozně ráda jezdím. Prvně jsem se bála, že mi to rozbije auto a mě to rozmačká. (smích)
Máte nějaké vysněné auto?
Když jednou budu mít dvě děti a dům s garáží, dokážu si představit, že bych kromě auta do města měla ještě něco většího. Taky se mi strašně moc líbí kabriolety, ale pořizovat si ho do našeho bláznivého podnebí je nesmysl. Sny jsou ale od toho, aby se snily, takže kabriolet asi nikdy mít nebudu.
Máte z něčeho za volantem strach?
Nerada jezdím v dešti. A při nočních návratech ze zájezdových představení mám obavy, abych při řízení neusnula. To pak zastavím u pumpy a dám si kafe. Pomáhá i žvýkačka.
Začne platit bodový systém. Co na něj říkáte?
Moc nerozumím lidem, kteří se z toho tetelí radostí. Pro mě to bude problém při parkování. Já bych ráda stála na místě, kde je to povolené. Ale řekněte mi, kde v centru Prahy taková místa jsou? Za to asi budu sbírat body, ne?
Za špatné zaparkování dostanete jeden bod.
Tak mě holt chytnou dvanáctkrát a pak budu rok chodit pěšky. S ničím jiným problém nemám.
 FORD FIESTA Pěkně jede, dobře se s ním parkuje a je to ford, který se moc nekrade. Proto si Dana Morávková tento vůz pořídila. |
