SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít
Sledovat další díly na iDNES.tvProgramátor Jan Válek mě vede chodbami fakulty do malé místnosti, v níž se nachází simulátor, auto z vrakoviště, které obklopují plátna. Interiér vozu vypadá klasicky: sedačky, palubní deska, volant, automatická převodovka. Z desky na mě navíc míří několik kamer, které budou snímat, kam se dívám.
„Simulátor zjišťuje, jak se chovají řidiči, když jsou ospalí, vidí billboardy, i jak se chovají ve chvíli, kdy se dívají do mobilních telefonů,“ popisuje Válek.
Usedám do vozu. Nejdříve zkouším jízdu, na kterou se plně soustředím, tedy bez mobilu. Musím si mimo jiné zvyknout, že necítím zrychlení. Kvůli tomu mi není dobře. „Je pravdou, že lidem se tu dělá nevolno, někteří to museli vzdát,“ vzpomíná výzkumník.
Jedu dál. Už jsem si řízení osahal, beru do ruky mobil a začínám psát zprávu. Roztříštění pozornosti mezi řízení a telefon je znát okamžitě. Nevědomky přejíždím do levého pruhu. Poté pro změnu jedu škarpou vpravo a otřu se i o dopravní značku. Moje jízda vypadá jako slalom.
„Obecně řidiči, kteří se dívají do mobilu, v tu chvíli vůbec nedávají pozor. Dívají se pod sebe, ne před sebe. A ani psychicky se nevěnují tomu, že jedou, ale přemýšlí nad tím, komu píšou, co píšou a tak dále,“ vysvětluje programátor z Fakulty dopravní ČVUT.
Z pozorování vyplynulo, že jsem se díval do mobilu obvykle 1,5 sekundy a půl sekundy pak na vozovku. „Což znamená, že když jste jel rychlostí 90 km/h, tak jste ujel vždy přibližně 50 metrů bez toho, abyste se díval před sebe,“ varuje Válek.
To se mi vymstilo, když mi programátor pustil na silnici srnku. Na nenadálou situaci jsem nedokázal dostatečně rychle zareagovat a zvíře srazil. Při dalším pokusu, kdy jsem se plně věnoval řízení, jsem zvládl zabrzdit. Sice těsně před srnkou, ale zvládl.
„S telefonem v ruce jste navíc nebyl schopný jet plynule a stálou rychlostí,“ hodnotí Jan Válek. To je typický jev i na reálných silnicích. Například muž v bílém autě, kterého jsme natočili, zpomalil na Jižní spojce při psaní zprávy na 50 km/h, ačkoliv tam může jet 80 km/h.
Telefon si nesmíte vzít ani při čekání na zelenou
Častěji než při jízdě jsou však vidět lidé s telefonem v ruce na křižovatkách, když čekají na zelenou. Zřejmě si chtějí zkrátit čas odepsáním či zjištěním, co je nového na sociálních sítích. Přitom ani na semaforech nesmí telefon do ruky vzít.
„Řidič nesmí při jízdě vozidlem držet v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj či jiné hovorové či záznamové zařízení. Tedy i v případě, kdy zastaví motorové vozidlo, přeruší jízdu z důvodu nezávislém na vůli řidiče, jako je například zastavení na světelné křižovatce. Rozdíl je, pokud bude řidič stát s vozidlem, tedy uvede vozidlo do klidu na dobu dovolenou pro zastavení, či zastaví a uvede vozidlo do klidu na dobu nezbytně nutnou k neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných lidí anebo k naložení a složení nákladu,“ vysvětluje policejní mluvčí Hana Rubášová.
Téma hovoru ovlivňuje pozornost výrazně
Spousta lidí už dnes telefonuje s handsfree. To je sice legální, nicméně pozornost věnovaná řízení také klesá. Velmi záleží, co je předmětem konverzace.
„Téma hovoru ovlivňuje vaši pozornost velmi výrazně. I pokud budete používat handsfree, tak když budete řešit náročný problém, vaše reakční doba se výrazně prodlužuje. Naopak pokud se budete bavit o něčem naprosto nevýznamném, tak to potom nemá velký vliv. Ale je to individuální,“ dodává Válek.
Za držení mobilu při řízení hrozí pokuta od 1 000 do 2 500 korun a 2 body.
