Za mlhou tak hustou, že by se dala krájet, nemusí ležet jen rybník z pohádek. Může tam být i automobil jedoucí v protisměru, zatáčka, nebo špatně osvětlený chodec nebo cyklista při krajnici. Řidiči musí snížené viditelnosti uzpůsobit svůj styl jízdy, a být schopni včas zareagovat na nenadálý podnět. Tak, aby byli schopni zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou mají rozhled. Například proto, že pravděpodobnost fatální dopravní nehody v mlze je skoro o 90 procent vyšší.
Snížená viditelnost je ze zákona definována jako situace, kdy účastníci provozu na pozemních komunikacích dostatečně zřetelně nerozeznají jiná vozidla, osoby, zvířata nebo předměty na pozemní komunikaci. Nemusí to být nutně jen mlha, ale třeba i oslepující sněžení nebo hustý déšť. Tehdy ze zákona platí, že zadní mlhová světla musí být za takové situace rozsvícena vždy.
Zadní červené mlhovky rozsvěcujete za mlhy proto, aby na vás ostatní zezadu viděli. Za snížené viditelnosti jimi svítit musíte. Předními mlhovkami si k lepšímu rozhledu – ale jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště – dopomáháte sami. Používat je můžete.
Automatický problém
Co umí mlha?Mlha zkresluje naše vnímání rychlosti, jízda nám přijde pomalejší. Auta jedoucí před námi se mohou jevit jako nehybná, a jejích brzdění zpozorujeme se zpožděním. Stojící vozy nám zase přijdou jako jedoucí. Kapičky mlžného aerosolu na povrchu vozovky kondenzují. Když jsou teploty pod nulou, mohou vytvářet namrzlou vrstvu, a snižovat ovladatelnost vozidla. I když jsou teploty nad nulou, může se mlha postarat o prodloužení brzdné dráhy. Navíc nedobrá viditelnost klade vyšší nároky na naši pozornost - řízení za mlhy nás více vyčerpává. |
Zní to logicky: když viditelnost v mlze poklesne pod 100 metrů, je čas zapnout zadní mlhovku. První zádrhel je v tom, že podzimní mlhy nad silnicí mají spíše lokální charakter. Jedete z jedné do druhé. Na vás je, abyste – poté, co podmínky nepříznivé viditelnosti pominou – zadní mlhová světla zase vypnuli.
Protože mají mnohem větší intenzitu svícení, než zadní obrysová světla. Oslňovali byste jimi ostatní řidiče, jedoucí za vámi. Nehledě na to, že zapnuté zadní mlhovky svým jasem umí překrýt vaše brzdová světla. Řidiči za vámi pak nemusí poznat, že šlapete na brzdový pedál. A to by mohlo bolet.
Mlhovky tedy – pokud opravdu celou cestu nejedete v husté mlze – většinou nezapínáte předem, ani je nenecháváte svítit po celou dobu jízdy.
Je to maličkost, ale právě s ní nejvíc zápasí vozy s automatizovanými systémy pro denní svícení. Těm totiž za dne „automaticky“ zadní světla nesvítí, a jsou tak v mlze pro ostatní neviditelné.
A upřímně, řidiči v novějších vozech občas tápou, a někdy si ani nejsou úplně jistí, jak svou zadní mlhovou svítilnu manuálně zapnout. Při jízdě ve městě to ale s mlhovkami nepřehánějte. Zapínejte je, když viditelnost poklesne pod 50 metrů. A při stání na přechodu myslete na to, že oslňujete řidiče za sebou.
Doporučení pro jízdu v mlze
|
