Česko je ráno pod mlžnou peřinou. Myslete, než zapnete mlhovky

  • 239
Podzimních mlh si letos řidiči užívají dosytosti. Je čas rozsvítit mlhovky a naučit se je používat. Předními svítit můžete, zadními musíte. Zadní světla do mlhy musí řidič užít vždy za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Odborníci radí zapnout zadní mlhovky, když špatně vidíte zadní koncová světla vpředu.

Mlhy řidiče trápí hlavně ráno a navečer. Objevují se prakticky všude, kde se ochlazuje vzduch těsně nad povrchem země. Mlha je kondenzovaná vodní pára, tedy mrak, který leží na zemi.

Pro řidiče je jedním z nejrizikovějších povětrnostních faktorů. Mlha zkresluje rychlost, kterou motoristé vnímají jako výrazně nižší, než tomu ve skutečnosti je. Řidiči mohou jen stěží porovnávat rychlost jedoucího vozidla s okolními předměty, které vidí nezřetelně a ke všemu jen v nejasných obrysech.

„Podle statistik je pravděpodobnost usmrcení účastníka silničního provozu dvakrát vyšší za mlhy než jindy. Výrazně klesá viditelnost, ale mlha zkreslí i vnímání rychlosti pohybu aut,“ potvrzuje Eva Svobodová z pojišťovny Uniqa. Navíc mlha kondenzuje na povrchu vozovky a brzdná dráha se na kluzkém povrchu prodlouží.

Zákeřné jsou místní mlhy. „Z úseku s dobrou viditelností do mlhavého oblaku se někteří pouští bez zpomalení, protože spoléhají na lokální znalost terénu. Stačí však cokoli neočekávaného na vozovce, aby došlo ke kolizi,“ vysvětluje Svobodová. Navíc jsou ohroženi další přijíždějící motoristé a vznikají sekundární nehody.

Často se stává, že v mlze řidiči v prvním okamžiku považují stojící vozidla za jedoucí. Vzdálenost od okolních předmětů vyhodnocují jako větší, než odpovídá realitě. Už to samo o sobě je nebezpečné. „Řidič smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit na vzdálenost, na kterou má rozhled,“ připomíná Eva Svobodová z Uniqy.

Když se zhorší světelné podmínky a je snížená viditelnost (nemusí to být jen mlha), je třeba „být viděn“, to znamená rozsvítit. Právě s mlhou si systémy automatického rozsvícení světel neumí za dne poradit. Nespoléhejte se tedy na automatiku, a když vjíždíte do mlhy, zkontrolujte, jestli svítíte.

S rozšířením systémů pro celodenní svícení, které jsou u nových aut povinné od roku 2011, nastala potíž. Světla, která výrobci řeší módními LED proužky, se často zapínají pouze vpředu a zadní zůstávají zhasnutá. Za mlhy a šera tedy zůstane záď auta neosvětlená. Na trhu se ovšem začínají objevovat i auta se zadním denním svícením.

Základní pravidla

Dálková světla nechte v mlze zhasnutá, nepomůžete si, naopak spíš uškodíte. „Dálkovky“ způsobují takzvaný zrcadlový efekt, kdy řidič oslní sám sebe.

„Češi milují mlhovky, ale velmi často je používají nevhodně,“ říká Eva Svobodová. „Naše pravidla silničního provozu také jejich použití výslovně neupravují, na rozdíl od jiných zemí v Evropě. Za mlhy s viditelností pod sto metrů by řidič měl zapnout zadní mlhovku. Přední mlhovka by měla svítit jen skutečně v silné mlze, sněžení nebo dešti.“

Povinné je zapnout zadní červenou mlhovku, kterou musí být vybaveno každé auto. Můžete zapnout i přední mlhová světla, ta však povinná nejsou. Nikdy mlhovky nezapínejte předem, ani je nenechávejte svítit po vyjetí z mlhy nebo sněžení. Zadní světlo do mlhy má vyšší intenzitu svícení než zadní obrysová světla. Když je tedy v momentě, kdy nepříznivé povětrnostní podmínky pominou, nevypnete, budete oslňovat ostatní.

Pro jízdu v mlze platí několik základních pravidel: držet si větší odstup než normálně a zásadně nepředjíždět. Velmi opatrní buďte i na dálnici. Když už opravdu není vidět na krok, není ostuda nasadit šnečí tempo. Ideální je orientovat se podle vodorovného značení, tedy bílých čar. V Česku však bývají často nezřetelné. Jsou-li viditelné, sledujte střední dělicí čáru, protože při jízdě těsně při pravém okraji silnice hrozí nebezpečí, že tam bude chodec, cyklista, odstavené vozidlo nebo jiná překážka.

VIDEO: Zrádné denní svícení. V mlze kvůli němu auto není vidět: