Čína rozvíjí potenciál magnetické levitace i mimo sektor vysokorychlostní...

Čína rozvíjí potenciál magnetické levitace i mimo sektor vysokorychlostní železniční přepravy. Chce létající auta. | foto: ČTK

Levitující vozy čeká ještě dlouhá cesta. V Číně otestovali automaglevy

  • 3
Technologie magnetické levitace je zatím úspěšně využívána u vysokorychlostních železničních tratí. Inženýři Jihozápadní dopravní univerzity v Čcheng-tu by ji však rádi přenesli do silničního provozu. V ryze experimentálním uspořádání nyní otestovali „let“ prvních automobilů po upravené trati dálnice.

Délka trati 8 kilometrů, maximální dosažená rychlost 230 km/h a výška, v níž se vozy průměrně vznášely nad silnicí – 35 milimetrů. Takové jsou výsledky testu inženýrů Jihozápadní dopravní univerzity v Čcheng-tu, kteří se pokusili aplikovat technologii maglev pro osobní vozy.

Maglev, jak je magnetická levitace zkráceně nazývána, funguje na principu odpudivé/přitažlivé síly elektromagnetů. Dopravní prostředky se při ní pohybují v řádu centimetrů nad zemí, usazené, vznášející se na polštáři magnetického pole, jež vytváří soustava magnetů v podkladu tratě i v samotném vozidle.

V železniční dopravě nejde až tak neobvyklou technologií. S úspěchem ji využívají vysokorychlostní tratě v Japonsku a Číně, a testována v provozu byla i v Evropě. Protože se s ní kromě nesporných kladů – vysoké rychlosti, tichého a nenákladného provozu, nižšího opotřebení strojích součástí – pojí řada méně příjemných skutečností – například extrémně nákladné zřízení tratě vybavené supravodivými magnety, nezbytnost vystavění koridorů uzavřených tunelů, nekompatibilita s jinými provozy – zůstává nadále poměrně izolovanou záležitostí.

Létající auta zatím jen skáčou

Čínští inženýři z týmu profesora Deng Ziganga by to rádi změnili, a to širší aplikací technologie maglev pro provoz silničních vozů. Vidí v ní velký potenciál: čistotu provozu, rychlost a vyšší dojezd, úsporu pohonných hmot.

Proto dílensky modifikovali osm automobilů, osadili je rámy s permanentními magnety a na 7,9 kilometrů dlouhém segmentu dálnice v Ťiang-su instalovali vodivou kolejnici, aby mohli za reálných podmínek provést studii konstrukce silnic a bezpečnostních opatření pro vysokorychlostní jízdu.

Výsledky jsou zatím poněkud rozpačité.

I když všechny testované vozy (o průměrné hmotnosti 2,8 tuny) ustály podmínky tratě a dosahovaly na magnetickém polštáři průměrné rychlosti okolo 200 kilometrů v hodině, ke stabilní jízdě měly daleko. Divoce se kolébaly ze strany na stranu. Řidiči také neměli osobní kontrolu nad řízením, a jen se nechali pasivně unášet.

„Náš další krok teď bude vývoj silničního vozidla, uzpůsobeného svým designem na to, aby se skutečně mohlo vznést do vzduchu a letět,“ popisuje Zigang. Rozhoupaný experiment chápe jako první krok na dlouhé cestě, která jednou umožní čínským automobilům levitovat na magnetickém polštáři.