V roce 1967 byl projekt hotový a o rok později sjela z výrobního pásu první malá série sto dvaceti motocyklů kubatur 250 a 350 cm³. Motory však stále vycházely z poválečného péráku. O modernější konstrukci neměli zájem v Sovětském svazu, kam se jawy ve vyvážely. Dlouhodobě tak preferovali co nejméně změn a kovářskou práci, kterou si majitelé dokázali sami doma po léta opravovat.
Motor umístěný pod rámem
Jednotným znakem, který byl na první pohled u unifikovaná řady vidět, byl motor umístěný pod rámem. Světlomet, boční kryty a překrytí řídítek, dokonce i tachometr a víko nádrže měla unifikovaná řada velice originální. Rám podle svého tvaru získal přezdívku „banán“ byl u všech modelů identický. Parabola světlometu se napevno spojila s nádrží. Modely 125 a 175 používaly šestnáctipalcová kola, dvěstěpadesátka a třistapadesátka osmnáctipalcová.
Jawa představila preselektor
Motor 125 cm³ disponoval výkonem 8,5 koní, dvěstěpadesátka měla 14,5 koně a třistapadesátka koní osmnáct. Provedení Sport mělo výkon zvýšený o 20 %. U převodovky objemově nejvyšší třistapadesátky se zkoušel preselektor, tedy předvolba rychlostního stupně. Rychlost se předem nastavila páčkou na řídítkách a po zmáčknutí spojky se předvolba sama zařadila. „Celkem bylo vyrobeno kolem dvou set motocyklů unifikované řady a poměrně dost se jich dochovalo,“ nechal se slyšet motocyklový publicista a restaurátor Jan Čejchan. „Je to motocykl sběratelsky vyhledávaný.“
Vývoj unifikované řady ovšem trval příliš dlouho, a motocykly tak pro vyspělý svět přestávaly být zajímavé. Třistapadesátky Jawa poslala do Sovětského svazu, tam však nákladní vlak podle svědectví otočili a vrátili zpátky do Československa. „Takhle motocykl podle nich neměl vypadat,“ usmál se Jan Čejchan.
„Chtěli zpátky stroje klasické koncepce. A co teď s tím?“ V jawské továrně byly už do nových modelů nainvestovány velké finanční prostředky. „Peníze vysouzené za Hondou ukradenou automatickou odstředivou spojku tak přišly vniveč,“ doplnil Čejchan.
Jawa Bizon jako originální pokračování
Nástupcem unifikované řady se stala Jawa Bizon, typ 623 (250 cm³) a 633 (350 cm³). Jawa vypsala soutěž na využití co největšího množství dílů z motocyklů unifikované řady. Soutěž vyhrál architekt Jan Tatoušek, který přišel s projektem nového modelu podle shrbeného světlometu před nádrží nazvaného Bizon. Vyráběl se v letech 1970 až 1972. Motorka však vypadalo příliš avantgardně a neprosadila se. „Nakonec bylo těchto zajímavých motocyklů vyrobeno jen kolem čtyř tisíc kusů,“ povzdechl si nad promarněnou šancí restaurátor Čejchan.
