Že by tvůrci ekonorem rádi i o fyzikálních zákonech hlasovali, to známe i z Evropy. V Americe se jim postavil Donald Trump s pomocí agentury pro dohled nad ochranou životního prostředí (EPA). Ta tedy zrušila emisní normy připravené pro rok 2025, které předepisovaly výrobcům razantně snížit spotřebu.
Automobilky už počítaly se škrty v nabídce svých modelů mezi velkými SUV, pick-upy a sportovními vozy, podle některých odhadů by se jednalo až o polovinu modelů v nabídce. A naopak plánovaly zařadit více elektromobilů, případně dieselů (ty ale s velkou opatrností, připomeňme, že hon na čarodějnice v aféře Dieselgate začal v USA).
Předpis, který měl platit pro modely nabízené od roku 2022 a nejpozději v roce 2025, nařizoval snížit flotilovou spotřebu (průměr spotřeb všech prodaných aut značky) na 54 mil na galon, to při přepočtení na spotřebu, jak ji udáváme my v Evropě, dělá 4,63 litru na sto kilometrů. Při jeho překročení měly automobilky platit vysoké pokuty. To jsou hodnoty, na které se dnes tabulkově dostávají evropské maloobjemové diesely v autech velikosti VW Golf. Jenže Amerika je zvyklá na plnotučné terénní modely a velké motory.
Paradox: Boj proti emisím má za následek růst emisí |
Tento předpis vešel v platnost na poslední chvíli na začátku roku 2017 pod vedením administrativy Baracka Obamy. Donald Trump po svém nástupu do Bílého domu prohlásil, že udělá vše pro to, aby byl zrušen.
Aktuální americký prezident už v březnu prohlásil, že by připravené normy ovlivnily vývoj amerického autoprůmyslu a zaměstnanosti. Trump má navíc od loňska ve vedení EPA svého spojence Scotta Pruitta, drsného právníka, který nemá ekoaktivisty v lásce a v minulosti jako prokurátor v Oklahomě vytrvale hnal právě EPA k soudu.
Pruitt tedy začal jednat. Proběhlo několik jednání s kapitány amerických automobilek, mimo jiné se Sergiem Marchionnem (FCA Fiat Chrysler) a Marry Barrovou (General Motors).
EPA a NHTSA (americký úřad pro bezpečnost silničního provozu) mají v následujících měsících vypracovat nový návrh emisních limitů. „EPA zavede národní standardy, které umožní výrobcům vyrábět auta, která lidé chtějí a mohou si je dovolit,“ okomentoval Pruitt. Jeho agentura ve svém rozhodnutí uvedla, že nařízení stanovené v Obamově administrativě „vyvolává obavy související s bezpečností automobilů a výsledky ve významných dodatečných nákladech na spotřebitele, zejména na spotřebitele s nízkými příjmy.“
Scott Pruitt už dříve označil Obamovy limity spotřeby za přehnané a nerealizovatelné. Nové rozhodnutí má být také začátkem sjednocování emisní legislativy všech států USA. Tím se má omezit autonomie jednotlivých států ve tvorbě emisních předpisů.
Pruitt neskrývá, že nová politika míří proti kalifornské agentuře CARB (California Air Resources Board), která se „utrhla ze řetězu“ a stanovovala ultrapřísné limity, které jsou schopné splnit jen elektromobily a hybridy (v Kalifornii se ročně prodá kolem 2 milionů nových aut).
Rušenou normu tvořila americká EPA právě podle kalifornské ekonormy. „Federalismus neznamená, že jeden stát může diktovat standardy pro zbytek země,“ komentoval nedávno Pruitt. Automobilky tedy teď slaví. Vývoj zaměřený na snížení spotřeby (a s ní souvisejících emisí) ovšem pokračuje.
Proti zrušení přísné ekonormy už se ozývají hlasy. „Čistší a efektivnější auta jsou to, co pomohlo automobilkám odrazit se od hlubin recese a bude klíčem k celosvětové konkurenceschopnosti Ameriky v následujících letech,“ řekl Fred Krupp, prezident fondu pro ochranu životního prostředí (Environmental Defense Fund).
Kalifornie se ovšem nevzdává, společně s několika dalšími státy prý chystá další kroky. Proti zrušení normy se vyjádřil také kalifornský guvernér Jerry Brown a rozhodnutí EPA označil za „cynické zneužití moci, které otravuje vzduch a ohrozí zdraví všech Američanů“. Prezidentka CARB Mary Nicholsová už se nechala slyšet, že bude emisní standardy ostře bránit.
Generální prokurátor Kalifornie Xavier Becerra uvedl, že jeho tým rozhodnutí EPA přezkoumává: „V případě potřeby jsme připraveni podat žalobu k ochraně těchto standardů a bojovat za naše ovzduší,“ řekl. Zrušení předpisu odsoudili také guvernéři Oregonu a Washingtonu, stejně jako starostové Los Angeles, Oaklandu, San Franciska, Portlandu a Seattlu.
Edward J. Markey, demokratický senátor za Massachusetts řekl, že “Obamovy“ standardy jsou „technicky proveditelné a ekonomicky dosažitelné“ a dodal, že použije všechny legislativní nástroje k zablokování rozhodnutí EPA. Markey je členem Výboru pro životní prostředí a veřejné práce a předsedou senátní Klimatické pracovní skupiny. Rušené standardy podle Markeye předpokládaly, že do roku 2030 ušetří USA téměř 2,5 milionu barelů ropy ropy, což je podle agentury AP zhruba objem ropy, kterou Amerika doveze ze zemí OPEC.
