Tři tisíce korun zástřelného nabízí myslivcům město Plzeň za ulovené divoké prase. Radnice tak chce motivovat myslivce, aby intenzivněji šli po přemnožených divokých prasatech, která se objevují ve městě a leckdy páchají škody.
Stejný problém řeší další města v Česku i v celé Evropě. Zvířata se do nich zejména v zimním období vydávají za potravou, která se jim tam nabízí. Ztratila plachost a zvykla si na městské prostředí. Karel Makoň ze záchranné stanice živočichů připomíná, že se divoká prasata přizpůsobila prostředí a využívají toho, co jim lidé ve městě nabízejí.
15. února 2015 |
Přemnožená prasata trápí také řidiče. Ještě v roce v roce 2020 platilo, že neradostná pravděpodobnost střetu s divočákem je zhruba sedmkrát menší než šance na to, že se srazíte se srnou. Nyní se na řadě míst Česka divoká prasata vyskytují v populační hustotě vyšší než jeden jedinec na kilometr čtvereční. A spolu s tím, jak významně roste jejich populace, zvyšuje se i pravděpodobnost nehezké kolize. Podle analýzy Portálu Nehod statistiku střetů se zvěří stále vedou srny a srnci, nicméně „spoluúčast“ divočáků je už víc než desetiprocentní. Škody jsou ovšem mnohem vyšší.
Co za tím stojí? Především fakt, že hmotnost dospělého srnce se pohybuje mezi 10 a 35 kilogramy, zatímco divoká prasata mohou mít i metrák. O víkendu se o tom přesvědčila řidička lamborghini, která se u Kaplice střetla s divočákem.
Řidička lamborghini srazila u Kaplice divoké prase, škoda je půl milionu |
Průměrná bilanci škod je na voze v případě střetu s kňourem nebo bachyní o 40 % vyšší. I vcelku nefatální srážka vám může snadno vystavit tučný účet. Mezi černou a vysokou je pro řidiče poplatný ještě jeden rozdíl. Zatímco na srnce budete narážet spíš v květnu a říjnu, divočáci „startují“ v únoru a počet nehod s nimi narůstá až do listopadu, kdy kulminuje. Počet srážek s divočáky je v listopadu a říjnu třikrát vyšší než na jaře.
Kde nejčastěji hrozí, že na silnici potkáte divočáka? Často jde o relativně rovný úsek za katastrem obce, který láká řidiče přidat plyn poté, co opustí „padesátkovou“ zónu. Silnice je z obou stran obklopená poli, jež se stávají eldorádem divočáků, kteří se do nich dostávají z blízkého lesa. Ale pozor, známým rejdištěm divočáků je třeba i boleslavská dálnice D10
Od soumraku do úsvitu
A ve kterou dobu nám nejvíce hrozí, že na silnici potkáme divočáka? Zjednodušeně řečeno je to čas úsvitu a soumrak. K největšímu množství nehod dochází v prvním a čtvrtém kvartálu mezi sedmou a osmou večerní. Nejrizikovější hodina ve 2. a 3. čtvrtletí je desátá večerní. Ranní maxima jsou pro všechna čtvrtletí stejná, divočáci vyrážejí na cesty kolem páté hodiny ranní.
Zvěři na silnici se za žádných okolností nevyhýbejte. Bezpečnější je brzdit a případně ji srazit. Při snaze se zvěři vyhnout dojde snadno k vážnější a nebezpečnější nehodě. Pojišťovny také vnímají rozdíl mezi domácím zvířetem a divokou zvěří.
Riziko srážky výrazně roste na podzim, varují řidiče odborníci a potvrzují to statistiky. S přechodem na zimní čas se odpolední dopravní špička přesouvá do pozdějších hodin, a právě tehdy bývá lesní zvěř nejvíc aktivní. „Vysoká se chodí pást dvakrát denně, a to ráno před východem slunce a večer, kdy migruje za potravou a často přechází silnice,“ vysvětlil Václav Přeček z okresního mysliveckého spolku Karviná. „Její aktivita začíná většinou už hodinu před setměním.“
Začíná sezona zvířecích nehod. Pojišťovna rozlišuje nehodu s koněm a jelenem |
V noci jsou aktivní také prasata, která jsou vidět nejhůř. Ze statistik Centra dopravního výzkumu a Generali České pojišťovny vyplývá, že nejvíc nehod se stává dvě hodiny po setmění a hodinu před východem slunce. Na podzim jsou srážky až čtyřikrát častější.
Co dělat? Zjednodušeně řečeno, prostě jen pořádně brzdit a držet pevně volant ve směru jízdy. To je jediná správná možnost, jak reagovat na zvěř na silnici. Pokud totiž řidič jede po okresce devadesátkou, přičemž na silnici je třeba mokré listí, je velká šance, že jakýkoli pokus o úhybný manévr skončí tak jako v případě řidičky.
„Jestliže na silnici zaregistrujeme lesní zvěř na větší vzdálenost, opatrně zastavíme a světla přepneme na tlumená. Můžeme se i pokusit zvíře vyplašit troubením, to se nám ale nemusí vždy povést. Dále platí, že tam, kde můžeme předpokládat zvýšený výskyt lesní zvěře, preventivně snížíme rychlost. Pokud nás zvíře překvapí tak, že nám skočí před auto na krátkou vzdálenost, neměli bychom se snažit střetu vyhnout tím, že strhneme řízení vpravo nebo vlevo, obojí je velmi riskantní. Optimální je dupnout na brzdu. Noha přitom musí být zapřená o brzdu a volant držíme pevně ve směru jízdy,“ radí policejní tisková mluvčí Ivana Baláková.
Pokud dojde ke střetu se zvěří, chovejte se stejně jako u jakékoli jiné dopravní nehody. Zapněte varovná světla a hlavně zkontrolujte, jak je na tom posádka auta. Pokud jsou na místě zranění, ihned volejte záchrannou službu. Pokud ne, je nutné, aby všichni vystoupili z auta a ideálně opustili silnici. Je nutné si obléknout reflexní vestu a místo nehody označit výstražným trojúhelníkem. Pamatujte – po srážce se zvěří vždy volejte policii!
I v případě, kdy je škoda zcela minimální nebo zraněné zvíře z místa nehody uteče, má řidič povinnost oznámit událost policii. Policisté řidiče poučí, jak dále postupovat, zeptají se na případná zranění řidiče a posádky vozu a nutnost přivolání záchranné služby.
Plzeň trápí přemnožení divočáci, za jednoho zastřeleného nabízí tři tisíce |
Policie také vyrozumí majitele zvěře, což je většinou místní myslivecké sdružení, které se o usmrcené či zraněné zvíře postará. Pokud by řidiče napadlo si mrtvé zvíře z místa odvézt a ponechat, dopustil by se (v závislosti na výši škody způsobené mysliveckému sdružení jako vlastníkovi zvěře) přestupku proti majetku, nebo dokonce krádeže. Na zvíře nesahejte také kvůli riziku, že zraněný kus může být agresivní nebo nemocný.
Pozor dávejte na úsecích, které jsou obehnané vysokou trávou, lesním úsekům, silnicím mezi poli se zemědělskými plodinami nebo místům, která jsou osazená výstražnou dopravní značkou ‚Zvěř‘, která na častý výskyt divoké zvěře upozorňuje.
Aktivita zvěře je vyšší ve večerních a nočních hodinách, řidiči by měli proto přizpůsobit rychlost jízdy, aby při spatření zvěře mohli včas zareagovat. Často je možné poblíž silnic spatřit záblesky v očích zvěře ještě předtím, než je vidět zvíře samotné. Zvěř může být oslněna v případě použití dálkových světel, ztlumte je proto na potkávací.
Pamatujte také na to, že zvláště srnčí zvěř chodí po skupinkách, a pokud si všimnete jednoho zvířete, pravděpodobně jsou poblíž něj i další.
Zvíře, nebo zvěř?Domácí, nebo volně žijící? Řidiči, kteří mají sjednáno havarijní pojištění nebo specializované připojištění proti střetu se zvěří, mohou škody uplatnit u své pojišťovny. Pozor ovšem dejte na rozdíl mezi „zvířetem“ a „zvěří“. Pojišťovna uhradí škody pouze v případě, kdy došlo ke střetu se zvěří, tedy se srnami, jeleny, divokými prasaty nebo třeba zajíci. Zjednodušeně řečeno, škody uhradí v případě, že k nehodě došlo s volně žijícími zvířaty. Za ty totiž z logiky věci nikdo neodpovídá. Jiné je to v případě, kdy dojde k nehodě s domácími zvířaty, tedy třeba se psem, kočkou, ale třeba i koněm. Za ta jsou odpovědní jejich majitelé a ti také musí škody zaplatit. Doporučujeme i u těchto nehod vždy volat policii. Už jen z důvodu, kdy není majitel poblíž, protože policisté mohou podle čipů nebo třeba tetování zvířete majitele dohledat. Ten pak má vyhráno, pokud je pojištěný. Pokud ne, musí škodu uhradit z vlastní kapsy. |
