Dalšími ze základních předpokladů jsou bezvadný startér a kvalitní, plně dobitý akumulátor. Ze všeho nejlépe nastíní zimní perspektivy prohlídka vozu v diesel-servisu. Tlaky ve válcích, které jsou u naftového motoru mnohem důležitější než u benzinového, se mají pohybovat mezi 36 a 28 atmosférami, přičemž rozdíl ve válcích by neměl být větší než dvě,maximálně tři atmosféry. Stav od 30 atmosfér a méně už může v mrazech působit obtíže.
2. Žhavicí svíčky mají u moderních dieselů životnost dvou až tří tisíc startů, tedy asi 100 tisíc kilometrů, a řidič je tedy jen kvůli zimě měnit nebude. Výměna je na místě v případě,že některá ze svíček dosluhuje dřív,což opět zjistí předsezonní kontrola v diesel-servisu. Ukáže-li se třeba jen jedna žhavicí svíčka špatná, je dobré vyměnit všechny čtyři. A pozor: vždy podle předpisu pro konkrétní vůz. Jistotu dají katalogy, které mají solidní prodejci k dispozici.
3. Pro zimní jízdu je nezbytné tankovat zimní naftu, která je do pětadvacetistupňvých i větších mrazů. Normální nafta, jaká je u čerpadel k mání na jaře,v létě a v teplém podzimu, slouží bez problémů jen do zhruba sedmi stupňů Celsia pod nulou. O tom, že na čepu je zimní nafta, podá informaci obsluha stanice. Experti radí jezdit k čerpadlu, které má stojany s průhledným okénkem, v němž se při tankování točí vrtulka. Nafta nesmí mít ani v třeskutém mrazu mlhu či bílé závoje.
4. Největším zimním postrachem řidičů dieselů je zamrzání nafty. Ta nikdy nezamrzne zčista jasna - blížící se problém s předstihem signalizuje tím, že vůz nejprve přestává táhnout v kopcích, nereaguje na přidání plynu, naopak, jakoby zrychluje, když řidič sundá nohu z plynu. Je dobré dát včas - do nafty proti parafinování přípravky, jichž je na trhu dostatečný výběr. Při míchání s naftou je nezbytné dodržet návod k použití. Zmíněné přípravky mají také své odpůrce,kteří připomínají, že ovlivňují výkon motoru a hospodárnost provozu, a neradí používat je dlouhodobě. Dalším z řešení je petrolej, kterého se v zimě do paliva míchá až třicet procent. Nejobvyklejší je přimíchání benzinu třeba na cestě,když řidiče zaskočí problémy. Při desetistupňovém mrazu poslouží jeden až dva litry, při dvacetistupňovém mrazu má podíl benzinu v naftě vzrůst až na třicet procent.
5. Když mrznoucí (zhoustlá vysrážením parafinu) nafta řidiče zaskočí na cestě a nepomůže ani zmíněné doplnění benzinu, je nutné vyměnit palivový filtr. Ne vždy ale je po ruce značkový servis, takže neuškodí do zimní výbavy dieselu náhradní kus přibalit. Propojování cesty nafty mimo zanesený filtr je motoru nebezpečné.
6. Dlouhé - přes dvacet sekund trvající - startování nemá valný smysl. Startér totiž bere proud žhavicím svíčkám. Odborníci doporučují ještě před žhavením pootočit motorem o jednu až dvě obrátky,uvolnit ho tím z největšího zatuhnutí a teprve pak nažhavit a obvyklým způsobem startovat.
7. Diesel klade nesrovnatelně větší nároky na akumulátor než benzinový motor,a podle toho se k němu musí majitel naftového auta zvlášť v zimě chovat. To znamená udržovat akumulátor plně nabitý a s čistými kontakty, pro delší stání v mrazu neuškodí akumulátor demontovat z vozu a nechat ho do další jízdy v teple.
8. Při přesedání do různých dieselových vozů je nutné dodržet správný způsob startování - některá auta chtějí plný plyn a jiná naopak start bez plynu.
9. Diesel není vhodné roztahovat ani roztlačovat kvůli možným škodám na motoru. O roztahování či roztlačování v nouzi nejvyšší pojednává jiný text přílohy. Ale pozor,u některých naftových vozů je zimní roztahování či roztlačování komplikovanější o fakt, že jejich zařízení pro studený start funguje společně se startérem.
10. Diesel je víc než benzinový vůz náročný na kvalitu oprav a servisu. Nejlepší jsou proto služby značkových servisů a v případě motoru specializovaných servisů Bosch-diesel. Vždyť devadesát procent v Česku provozovaných naftových vozů má čerpadlo a vstřikování Bosch a jiným značkám mechanici také rozumějí. Zmíněné diesel-servisy jsou ve všech regionech.
1. prosince 1999
