Zrcadlovky jsou sice vsoučasné době na vrcholu fotografické techniky, ale mnohdy je výhodnější použít jiný typ aparátu. "Za každý požadavek navíc totiž zaplatíme," uvádí ve své učebnici Fototechnika Miroslav Pinďák. "Kvalita profesionálních fotoaparátů i filmů již dávno přesáhla představy běžných fotoamatérů, a proto je úplně uspokojí levnější přístroje," vychází z výsledků dlouholetého testování vedoucí akreditované laboratoře VUZORT Antonín Vajčner. Jaké fotoaparáty si tedy může amatér koupit?
Přístroje na jedno použití
Pro děti nebo v nouzi lze sáhnout po plastovém či papírovém aparátu na jedno použití. Kvalita jeho optiky odpovídá nejlevnějším kompaktům. Po nafotografování filmu stačí zanést přístroj do minilabu a ten zařídí vyvolání filmu (i zničení přístroje). Přístroj i s filmem stojí přibližně dvojnásobek toho, co film - tedy několik stovek korun. O něco málo dražší jsou přístroje pro fotografování pod vodou.
Kompakty
Malé jednoduché přístroje do ruky za tisícovku jsou vhodné především pro nenáročné fotografování za denního světla. Nelze od nich mnoho čekat, ale fotografie z dovolené bez potíží udělají. Několik tisíc korun je třeba si připravit na kompakty s automatickým zaostřováním, dobrou optikou, samospouští a výkonnějším bleskem. I tak však obvykle nelze počítat s fotografováním na kratší vzdálenost než padesát centimetrů a v šeru dále než na pár metrů, ani se zvláštními efekty. Další tisíce korun navíc stojí modely se zoomem, které si fotografovaný objekt jakoby přitáhnou a zvětší. Luxusní, maličké, vodovzdorné, nebo dokonce podvodní kompakty mohou stát až několik desítek tisíc korun.
Zrcadlovky
Klasické mechanické přístroje ustupují elektronickým, které kromě motorového posunu filmu disponují automatickými programy pro fotografování za různých podmínek a umožňují fotografovi odpoutat se od technických problémů a soustředit se jen na vyznění snímků. Ceny takových aparátů se pohybují od desítek do stovek tisíc korun. Středoformátové zrcadlovky na filmy 6x9 cm jsou doménou profesionálů a velkoformátové dokonce jen pro velmi specializované práce, například pro tisk knih nebo plakátů. Někteří specialisté dosud používají dvouoké zrcadlovky, jako byl dříve populární flexaret, na jejichž matnici je třeba nahlížet shora, nebo dokonce přístroje s hledáčkem mimo objektiv. Takové aparáty slouží hlavně pro záběry krajiny, přírody nebo architektury. Lze s nimi dělat i panoramatické záběry.
Digitální aparáty
Přístroje, které nepotřebují film, jsou pro amatéry zatím jen výkřikem techniky. Profesionální reportéři však už běžně používají zrcadlovky s takzvanými digitálními snímači, které obrázky ihned převádějí do paměti přístrojů. Ty ovšem stojí stovky tisíc korun. Amatéři, kteří se spokojí s pohlednicovým formátem svých fotografií, musí zaplatit několik desítek tisíc a hypermarkety začaly pro úplně nenáročné zákazníky prodávat digitální aparáty za čtyři tisíce korun. Jejich snímky se však vyrovnají pouze fotografiím z nejlevnějších kompaktů.
Přístroje na jedno použití
Pro děti nebo v nouzi lze sáhnout po plastovém či papírovém aparátu na jedno použití. Kvalita jeho optiky odpovídá nejlevnějším kompaktům. Po nafotografování filmu stačí zanést přístroj do minilabu a ten zařídí vyvolání filmu (i zničení přístroje). Přístroj i s filmem stojí přibližně dvojnásobek toho, co film - tedy několik stovek korun. O něco málo dražší jsou přístroje pro fotografování pod vodou.
Kompakty
Malé jednoduché přístroje do ruky za tisícovku jsou vhodné především pro nenáročné fotografování za denního světla. Nelze od nich mnoho čekat, ale fotografie z dovolené bez potíží udělají. Několik tisíc korun je třeba si připravit na kompakty s automatickým zaostřováním, dobrou optikou, samospouští a výkonnějším bleskem. I tak však obvykle nelze počítat s fotografováním na kratší vzdálenost než padesát centimetrů a v šeru dále než na pár metrů, ani se zvláštními efekty. Další tisíce korun navíc stojí modely se zoomem, které si fotografovaný objekt jakoby přitáhnou a zvětší. Luxusní, maličké, vodovzdorné, nebo dokonce podvodní kompakty mohou stát až několik desítek tisíc korun.
Zrcadlovky
Klasické mechanické přístroje ustupují elektronickým, které kromě motorového posunu filmu disponují automatickými programy pro fotografování za různých podmínek a umožňují fotografovi odpoutat se od technických problémů a soustředit se jen na vyznění snímků. Ceny takových aparátů se pohybují od desítek do stovek tisíc korun. Středoformátové zrcadlovky na filmy 6x9 cm jsou doménou profesionálů a velkoformátové dokonce jen pro velmi specializované práce, například pro tisk knih nebo plakátů. Někteří specialisté dosud používají dvouoké zrcadlovky, jako byl dříve populární flexaret, na jejichž matnici je třeba nahlížet shora, nebo dokonce přístroje s hledáčkem mimo objektiv. Takové aparáty slouží hlavně pro záběry krajiny, přírody nebo architektury. Lze s nimi dělat i panoramatické záběry.
Digitální aparáty
Přístroje, které nepotřebují film, jsou pro amatéry zatím jen výkřikem techniky. Profesionální reportéři však už běžně používají zrcadlovky s takzvanými digitálními snímači, které obrázky ihned převádějí do paměti přístrojů. Ty ovšem stojí stovky tisíc korun. Amatéři, kteří se spokojí s pohlednicovým formátem svých fotografií, musí zaplatit několik desítek tisíc a hypermarkety začaly pro úplně nenáročné zákazníky prodávat digitální aparáty za čtyři tisíce korun. Jejich snímky se však vyrovnají pouze fotografiím z nejlevnějších kompaktů.
