Díky aktivitám české automobilky Škoda jsme se již mohli seznámit s pojmem CO2 neutrální továrna. Ze závodů Škoda Auto je v tomto ohledu první vlaštovkou továrna ve Vrchlabí, která CO2 neutrálně vyrábí od konce roku 2020. Uhlíkově neutrální společností se chce celá Škoda stát nejpozději do roku 2050.
CO2 neutralita ovšem neznamená, že nevznikají žádné emise CO2. Znamená to, že buď nevznikají, nebo jsou případně kompenzovány. Ostatně, tak to funguje v případě již zmíněné továrny ve Vrchlabí: Škoda v ní snížila spotřebu energií, zapojila obnovitelné zdroje, ale zároveň nakupuje takzvané „zelené certifikáty“, které kompenzují emise (třeba výsadbou stromů či jinými způsoby, které mají CO2 ze životního prostředí odčerpávat), jež se z výroby eliminovat nepodařilo.
Automobilka BMW teď v případě své nové továrny v Maďarsku ukazuje, jaké jsou další možné kroky. Továrna v Debrecínu, jejíž základní kámen položili představitelé BMW v čele s členem představenstva pro výrobu Milanem Nedeljkovićem, má být totiž takzvaně CO2-free. „Výroba nebude vytvářet emise CO2 a nebude tedy potřeba je kompenzovat,“ řekl Nedeljković na virtuálním setkání s novináři krátce po zahájení výstavby továrny.
Fabrika je samozřejmě určena pro výrobu elektromobilů. Od roku 2025, kdy má být dokončena, se tu bude vyrábět vůz takzvané Neue Klasse, tedy zbrusu nové elektrické BMW postavené na nové platformě, jež bude mimo jiné používat i nové či výrazně pozměněné výrobní postupy tak, aby byla celá výroba optimalizována právě z hlediska specifik elektromobilů a z hlediska efektivity finanční i ekologické.
Možná i geotermální energie
V Debrecínu přitom BMW staví „kompletní“ továrnu, která tedy bude mít vlastní lisovnu, svařovnu i lakovnu, auta tedy budou vznikat skutečně přímo na místě. S tím se pak pojí různé způsoby využívání obnovitelné energie, které bude muset BMW pro dosažení kýžené nulové bilance CO2 zapojit. Továrna má primárně využívat elektřinu z obnovitelných zdrojů: z velké části by měla spotřebu pokrýt vlastní solární elektrárna a bateriová úložiště vytvořená z vysloužilých baterií z elektromobilů BMW.
S ukládáním energie do nich má BMW zkušenosti již třeba z továrny v Lipsku, kterou částečně zásobují čtyři větrné turbiny. Tamní úložiště mají kapacitu v desítkách MW a jsou schopna vyhlazovat špičky ve spotřebě továrny a ukládat přebytky z výroby z „větrníků“. Podobně by bateriová úložiště v Debrecínu měla ukládat energii ze solárních panelů.
Továrna však bude i dále odebírat energii ze sítě. Jaká část to bude, o tom rozhodne BMW až v průběhu finalizace projektu, každopádně pro účely využití v továrně má BMW na trhu nakupovat výhradně zelenou energii, tedy tu z obnovitelných zdrojů, u které opět není třeba nijak emise CO2 kompenzovat.
BMW ovšem v Debrecínu zvažuje i další možný způsob získávání energie, případně tepla. V Debrecínu by totiž mohlo připadat v úvahu využití geotermální energie. „V našich továrnách vždy zkoumáme místní možnosti využití obnovitelných zdrojů, které mohou být samozřejmě vždy jiné. V Lipsku pracujeme s vodíkem, v Dingolfingu s energií z vodní elektrárny,“ říká Milan Nedeljković.
Geotermální energii, nejspíš přímo samotné teplo, by mohla automobilka využívat třeba v lakovně, kde je potřeba ve speciálních „pecích“ usušit čerstvě nalakovanou karoserii. K tomu se obvykle využívají plynové hořáky, které však v případě nové továrny BMW právě kvůli závazku nulové produkce emisí CO2 nepřipadají v úvahu. Teplo z nitra země by v kombinaci s novými způsoby rekuperace energie mohlo být vhodnou náhradou. Mohlo by sloužit i k dalšímu vytápění továrny. Využití geotermální energie zatím ovšem není jisté. „Vždy si ponecháváme určitý prostor pro flexibilitu a hledáme lokální zdroje, které mohou naši energetickou bilanci podpořit,“ prohlásil Nedeljković.
Podle něj je přitom důležité právě o takových možných alternativách uvažovat již od začátku. „Například přestavba lakoven na provoz bez využití plynu v našich stávajících továrnách není krátkodobý projekt,“ vysvětluje Nedeljković. Podle něj totiž nejde jen o výměnu samotného zdroje tepla v lakovně, je potřeba řešit kompletní energetický management celé továrny. BMW má tuto proměnu v plánu. Jako první využije poznatky získané v Debrecínu „domácí“ továrna BMW v Mnichově, která před nedávnem oslavila 100 let své existence. I tady se tedy v budoucnu budou vyrábět elektromobily Neue Klasse vyžadující zcela nové výrobní postupy.
Pomůže digitalizace
BMW chce tedy zavádět z hlediska životního prostředí šetrná řešení ve všech svých továrnách, bude to však nějakou dobu trvat. A i když nakonec tyto technologie zavede, neznamená to, že zcela bez emisí bude celý řetězec výroby aut. To je ideální stav, ke kterému se bude kterákoli automobilka dostávat asi hodně dlouho.
Emise CO2 totiž při výrobě auta nevznikají jen v samotné automobilce. Vznikají i u dodavatelů a samozřejmě také při přepravě komponent nebo hotových vozů. „Naším cílem je do roku 2030 snížit emise CO2 vyprodukované při výrobě jednoho auta o 80 %. Emise aut během jejich používání by v průměru měly do té doby klesnout o 50 %. A o 20 % chceme snížit emise v celém dodavatelském řetězci,“ říká Nedeljković. Podle něj je emisní stopa jedním z kritérii, která BMW zvažuje v případě výběru dodavatele. Ke snižování emisí může částečně pomoci také lokalizace výroby.
Ostatně Nedeljković naznačil, že to je svým způsobem úkol továrny v Debrecínu. „Nová kapacita v Evropě vychází z poptávky na trhu. Továrna v Debrecínu nám pomůže uspokojit poptávku na evropském trhu a zároveň pomůže vyvážit využití světových kapacit,“ prohlásil Nedeljković. Co tím konkrétně myslel, již neupřesnil, nicméně to může znamenat i to, že v budoucnu nebude muset BMW dovážet do Evropy tolik modelů ze svých zaoceánských továren. Z USA do Evropy automobilka tradičně vozí velká SUV X5, X6 a teď i X7, z Číny k nám putuje elektrické BMW iX3. Lokalizace výroby má také přinést snížení rizik v dodavatelském řetězci. Nedeljković na druhou stranu také řekl, že se BMW s nedávnými i aktuálními výzvami v dodavatelských řetězcích dovedlo vypořádat dobře.
S efektivitou nové továrny jak z hlediska využití energie, tak pracovní síly a obecně financí má ve velkém pomoci digitalizace. Továrna má využívat zbrusu novou IT infrastrukturu s cloudovými řešeními, která má být schopna transparentně propojovat různá zařízení i různé aplikace. Významnou roli v této úloze mají hrát i privátní 5G sítě, které si již BMW vyzkoušelo v pilotním provozu a které tedy v Debrecínu nasadí.
I přes masivní digitalizaci a automatizace však bude továrna stále potřebovat mnoho lidské pracovní síly. Při spuštění provozu v roce 2025 by mělo v Debrecínu pracovat asi 1 000 lidí, továrna pak má v plném tempu vyrábět až 150 000 aut ročně. Do nového výrobního závodu automobilka investuje celkem jednu miliardu eur, tedy téměř 25 miliard korun.
