Radnice Antonia Decara chce uvolnit ulice města v podpatku apeninské kozačky, místo poskakování v kolonách mají obyvatelé Bari jezdit na kole. Peněžní odměnu za to nabídne radnice od února a k tomu dotaci na nákup kola. Cílem je zdvojnásobit za rok 2019 počet jízdních kol ve městě.
Městským cyklomýtným naruby kopíruje Bari podobné evropské projekty. Kromě peněz od ujetého kilometru nabídne radnice také příspěvek na nákup nového kola: městského, skládacího nebo elektrického. Na nový bicykl přidají 150 eur, na elektrokolo 250 a na repasované kolo stovku. Bari má vyšetřené peníze na příspěvek na tři tisíce bicyklů. Na stránkách radnice bude uveřejněný seznam prodejců, u kterých bude možné takto dotované kolo koupit. Slevu dostane zákazník přímo při nákupu po vyplnění žádosti. Příspěvek může dostat obyvatel Bari, za děti mohou žádat o příspěvek rodiče, slevu na jedno kolo může dostat každý člen rodiny. Poté radnice vyhlásí soutěž o účast v programu „šlapání za eura“, volných je tisíc míst. Kdo bude za šlapání chtít dostávat peníze, si stáhne do mobilu speciální aplikaci a namontuje bluetooth zařízení na kolo, které bude monitorovat najeté kilometry. „Šlapáním získáte, a nejen zdraví,“ píše Decaro v usnesení radnice, která zatím schválila experimentální provoz netradičního projektu na čtyři měsíce.
Experiment, který je součástí projektu udržitelné mobility financovaného italským ministerstvem životního prostředí 545 tisíci eur, počítá s proplácením cyklokilometrů. Za každý kilometr jízdy mezi domovem a prací dvacet eurocentů, čtyři za ostatní jízdy. Pro lenošivější cyklisty, kterým se šlapáním vypomáhá elektromotorek, budou taxy poloviční. Cyklistická sezona je v Itálii mnohem delší než v Česku a na slunném jihu vlastně nikdy nekončí. Náruživí cyklisté z Bari ovšem na svém hobby nezbohatnou, vyplácená prémie má své limity. Za den si může každý z tisícovky cyklistů, kteří se do experimentu mohou dostat, takto vyšlapat maximálně jedno euro a za čtyři měsíce nejvýš celkem sto eur. Každý měsíc ještě dostane deset nejaktivnějších cyklistů s nejvíce najetými kilometry dalších padesát eur jako bonus. A na závěr experimentálního provozu dostane pět těch, kteří za čtyři měsíce najezdí nejvíc, ještě sto eur navrch.
Projekt jménem Muvt, což v nářečí jihoitalské Apulie (Puglia), jehož je Bari hlavním městem, znamená „muoviti“ - „hýbej se“, je to ale také zkratka projektu udržitelné a technologické městské mobility (Mobilità urbana vivibile e tecnologica).
Evropské projekty
Projekty různých forem podpor, daňových úlev a příspěvků na cyklistiku běží už několik let v Nizozemsku, Dánsku, Německu, Belgii, Británii nebo Francii. V roce 2014 představil francouzský ministr dopravy projekt, do kterého se přidalo dvacet firem a institucí zaměstnávajících dohromady deset tisíc lidí. Tomu, kdo vyměnil auto za kolo na cesty do práce, propláceli 25 eurocentů za kilometr. Francouzská vláda na popularizaci cyklistické dopravy tlačí různými opatřeními. Státní zaměstnanci dostanou ročně až dvě stě eur, když nebudou jezdit do práce autem, ale na kole, firmy budou moci svým zaměstnancům zaplatit až 400 eur.
O příspěvku pro ty, kdo dojíždějí do práce na kole místo autem, před několika lety uvažoval Milán, severoitalská metropole, která dlouhodobě bojuje se znečištěným ovzduším. Koncem roku 2015 vyhlásili projekt placení za jízdu na kole v malém toskánském městečku Massarosa. Padesátka lidí sledovaných aplikací v mobilním telefonu mohla dosáhnout ročně až na 600 eur (0,25 eura za kilometr, maximálně 5 eur za den a 50 za měsíc). Městská kasa na roční experiment vyhradila třicet tisíc eur vybraných na pokutách, z nichž část musí jít ze zákona na dopravní bezpečnost.
V zahraničí existují firmy, které nějakým způsobem zaměstnance motivují k přesednutí z auta na jízdní kolo na cesty do práce. V evropských metropolích je jízda na bicyklu módní záležitostí. V Kodani, městě se skvěle vyvinutou infrastrukturou pro cyklistiku, podle výzkumů jen šest procent lidí jezdí na kole, protože je to levnější než platit za benzin nebo hromadnou dopravu. Jedno procento to dělá kvůli ekologii. Devatenáct procent pak uvádí, že šlapou pro zdraví. Jako hlavní důvod pro usednutí na kolo ovšem cyklisté v Kodani udávají rychlost. Ve městě jste na bicyklu často rychlejší než v autě, v těch placatých je cyklistika přirozeně rozšířenější. Musí pro něj být ovšem vytvořené podmínky, hlavně bezpečné trasy, připomínají experti. Americké průzkumy ukázaly, že bez bezpečné infrastruktury se k jízdě na kole ti, kdo mají strach, neodhodlají, ani když jim zaplatí. A nadšenci budou jezdit i bez peněžní odměny. Kromě infrastruktury také ochota jezdit na kole výrazně závisí na tom, zda je pak bicykl kde odložit a případně zda je v práci dostupná sprcha.
