Historie asistenčních systémů, které aktivně podporují řidiče za jízdy a vykonávají za něj některé rutinní a únavné činnosti, je velice dlouhá. Dobrým příkladem je tempomat. Ve své současné podobě měl tempomat premiéru v 50. letech minulého století v USA. K zavedení adaptivních tempomatů pak došlo v 90. letech 20. století. Sledují auta vpředu a v případě potřeby automaticky zpomalují. Když se pruh před vozem uvolní, znovu se rozjedou na zvolenou rychlost. Řidič nejenže už nemusí šlapat na plyn, ale nemusí se starat ani o brzdění – samozřejmě v rámci možností daného systému.
17. října 2019 15:00
Auto vybavené systémem pro jízdu v pruhu a aktivním tempomatem je určitou dobu schopné jet bez zásahu řidiče. První systémy tohoto typu jsou jen o něco málo mladší než samotná auta. Je možné těmto systémům důvěřovat podobně jako autopilotu v letadle?
