Na zkoušku jsme si vybrali zavedený model Volkswagenu ID3, který je na trhu již dva roky a měly by tedy být vychytány veškeré mouchy a porodní bolesti.
Věřili jsme, že s ním se rok 2012 opakovat nebude. Tehdy to bylo trochu jako na Matějské – se zabzučením jste šlápli na pedál, abyste vyrazili vpřed a vzápětí se dočkali zpomalení, protože maximálka byla nebezpečně blízko. A jezdit rychle se nevyplatilo i z jiných důvodů – zásoba energie v baterii nebyla plánovaná na meziměstské cestování, přes sto kilometrů dojezdu bylo spíš jen snem.
A teď, o deset let později, před vámi stojí ID.3. Žádné nabubřelé SUV, ale poměrně drobný vůz aerodynamické kapkovité karoserie s nejasným poselstvím – působí trochu stroze, ale nemůžete od něj odtrhnout oči. S lehce futuristickým nádechem vám oznamuje, že takhle nějak by mohla vypadat auta budoucnosti.
Po usednutí do pohodlné sedačky na první dobrou trochu naskočí vzpomínky na již zmiňované pouťové atrakce, protože bílá, šedá a oranžová mohou působit trochu nesourodě. Ale jde jen o první dojem, společně si barvy v interiéru sednou a skvěle vytvářejí dojem moderního vozu. Od první chvíle se v kabině cítíte jako doma.
10. září 2019 |
Autotesty
Sledovat další díly na iDNES.tvNejvětší překvapení však přijde po sešlápnutí pedálu. To si už na dubnový výlet na Matějskou ani nevzpomenete. Pokud by takhle jezdila všechna elektrická auta, potom má automobilová budoucnost přece jen naději – s nízkým těžištěm díky baterii v podlaze sedí v zatáčkách jako na kolejích. Samozřejmě, aby nedocházelo ke zbytečnému protáčení kol, se stará v první řadě elektronika, přesto si s ním lze na okreskách dobře zablbnout. Řízení je proti předokolkám zábavnější, zadokolka méně tahá za volant a pro ty, kdo řidičsky vyrostli na Škodě 105 nebo 120, je vyloženě potěšením.
Riskantní start prodejePřed vznikem hatchbacku ID.3 zahájil Volkswagen hazardní hru v miliardách eur. Cílem bylo nabourat a ohrozit dominanci Tesly na poli elektromobilů. Což se podle reakcí zákazníků podařilo. Vývojáři automobilky, která si vzala elektromobilitu za cíl dřív, než ji nakázala Evropská unie, příliš neriskovali, což se ukázalo jako dobrá strategie - auto vypadá solidně, cool, ale zároveň neškodně. Ani pod kapotou nenajdete žádnou přehnaně nevyzkoušenou a dobrodružnou technologii.  Jediný zádrhel nastal v roce 2020 při spuštění prodeje. Uvedení bylo totiž zpožděno kvůli závadám softwaru. Jejích řešení se ukázalo být během na dlouhou trať, takže nakonec byl prodej zahájen dřív, než všechna elektronika ve voze fungovala. Volkswagen spoléhal na to, že zákazníky částečně nefunkční infotainment neznechutí a ochotně se budou k výrobci vracet pro nahrání nové verze. Byl to velký risk, který mohl celý projekt ID.3 nenapravitelně poškodit, ale nestalo se. Ačkoliv twitterová stránka ID.3 byla plná oznámení o dalších a dalších závadách elektroniky, automobilka správně odhadla, že jako první si vozy pořídí nadšenci se zvýšenou mírou tolerance pro elektronické bugy. A než se k němu dostanou ostatní řidiči, programátoři vše vyřeší. To se povedlo v první polovině roku 2021 a ID.3 se stalo vzorem, jak by měl evropský elektrikou poháněný vůz fungovat a vypadat. |
Stovka za sedm sekund je slušné číslo, akcelerace je i ve vyšších rychlostech parádní a omezovač na 160 kilometrech za hodinu nikomu vadit nemůže. Nakonec, zběsilá jízda po dálnici nesvědčí nejen dopravním předpisům, ale ani baterii. I při povolené sto třicítce si dojezd rázem zkrátíte přibližně na 65 procent. Lepší je užívat si bryskní a kontinuální zrychlování bez cukání, které způsobuje řazení. Nerovnosti nejsou velkým problémem, elektronika spolehlivě pracuje i s podvozkem, takže ani s dvacetipalcovými koly a ani na českých silnicích dole nic nebouchá. Pokud se tedy držíte udržovaných asfaltových cest. S poměrně nízkou světlou výškou vozu se ani nic jiného doporučit nedá.
Dojezd příjemně překvapil
Dojezd se dálniční jízdou zásadně snižuje, přesto zůstává akceptovatelný. Výrobce udává 550 kilometrů, což je ideální hodnota i v létě dosažitelná pouze pomalou jízdou s opatrnou akcelerací, ale i výsledná čísla začínající čtyřkou jsou parádní. Na okreskách a ve městech se lze na údaje výrobce spolehnout. Kapacita baterie 77 kWh sice není nijak vysoká, ale spotřeba 15,8 kWh také ne, takže cesta na chatu pod Kralickým Sněžníkem z Prahy byla možná s poměrně velkou rezervou. Není třeba se obávat, že byste potřebovali v půli cesty hledat nabíječku.
A bez využití veřejných rychlonabíječek zvládlo auto i cestu zpět. ID.3 Pro S zvládne nabíjecí výkon až o hodnotě 125 kW. Není problém ho přes noc dobít s běžné zásuvky na dojezd dejme tomu 250 kilometrů.
Potěší celkové odhlučnění, nějaký ten aerodynamický hluk se začíná objevovat až při dálničních rychlostech a naopak, zcela tiché není auto při pomalé jízdě, což je důležité zejména ve městech. Chodce na projíždějící elektromobil upozorní zajímavý futuristický zvuk, takže je menší šance, že vám nečekaně vstoupí do vozovky.
Interiérová budoucnost
O vnitřku vozu jsme zatím napsali pouze, že je hodně barevný a cítíte se v něm dobře, ale to není zdaleka vše. Elektrovozy jsou předzvěstí budoucnosti, kdy se interiér auta stane vaším druhým domovem plným obrazovek, aplikací a také místem odpočinku, nikoliv jen převozníkem. V tomto případě se navíc nejedná o uzavřený prostor, spíš o návštěvu ve virtuální realitě.
Průhledový displej AR Head-up-Display je totiž obří. Promítá se na čelní sklo do většiny vašeho zorného pole a můžete tak před sebou „ve vzduchu“ sledovat všemožné jízdní údaje, ale třeba i navigaci. 3D šipky vám tak ukazují přímo na silnici, kam máte zatočit, chvílemi si tak přijdete jako v počítačové hře.
Displej cestuje při nastavování polohy společně s volantem, takže nehrozí, že si ho při změně polohy zakryjete.
Dole potom najdete desetipalcovou obrazovku a navíc ještě pětipalcový displej přímo před sebou. U něj stojí za zmínku, že cestuje při nastavování polohy společně s volantem, takže nehrozí, že si ho při změně polohy zakryjete.
Futuristické prostory doplňuje prosklená střecha, která se pomalu stává u dražších ekologických vozů standardem.
VW ID.3 PRO S v číslech
|
Dojem vzdušné kanceláře umocňují ovládací prvky, ty totiž nevidíte. Téměř všechna tlačítka jsou dotyková, což je umožnilo jednoduše zapojit do výsledného designu vozu. Nicméně to není nepraktické, ve funkcích se poměrně rychle zorientujete, i když jste dřívějšího data narození. Základní věci jako stěrače nebo tempomat samozřejmě ovládáte na volantu, v tomto případě by samozřejmě nebylo ideální probírat se za jízdy infotainmentem.
Za zmínku stojí kufr, který ač na pohled malý, pojme slušnou dávku zavazadel (jak se můžete přesvědčit na fotografiích). Pokud by výrobcem uváděných 385 litrů nestačilo, zadní sedadla lze sklopit a získat tak rozlehlý zavazadlový prostor.
Moc nechybí
Již delší dobu je zřejmé, že elektromobily jsou vhodnou a logickou volbou pro celé spektrum využití. Pokryjí veškeré městské služby včetně taxíků, ale i každodenní dojíždění do práce – to jsou činnosti, kde ústup spalovacích motorů nemusí tolik bolet.
Ale co cestování za příbuznými na Slovensko? Nebo na dovolenou? Tam zatím nebylo možné s elektrovozy moc počítat. Ale po testu elektrického Volkswagenu si lze jednou představit i ty. Stačí ještě pár let vývoje… Snad inflace a nedostupnost drahých kovů nevyšponují ceny elektromobilů do výšek pro střední třídu nedosažitelných.
