Měli jsme ho - hrůza. Pomalý, hlučný, pořád se kazil a člověk si i musel užívat posměšků, v 90.letech už tím jezdil fakt jen ten, kdo na nic lepšího neměl. Je zajímavé, že podle původních plánů měla jeho výroba skončit už v roce 1967. V roce 1985 se k nám přestal dovážet, hlavně kvůli emisím.

Nevím, co se vám na Trabantu tak stále kazilo, ale musím říci ,že pro mne, coby automechanika byl a Trabant ideální jednoduché auto téměř bez údržby. Tedy vlastně ano, dolévat vodu do ostřikovačů a 2x ročně kouknout do baterie na hladinu ve všech třech článcích.

Pomalý byl, hlučný také, v zimě v něm byla zima, ale pro mladého kluka po vojně s prázdnou kapsou vozítko téměř beznákladové. Asi jsme byli nějak méně nároční, kdo by také v tom slavném socialismu mohl být náročný, že.

Tranant a ostatní tehdejší vozy byly taky svým způsobem ekologické. Trabant uvezl 4 lidi podle techičáku a vážil nějak 600 - 800 kilo.

Dnešní auta, která uvezou 4 lidi, váří tunu a půl až dvě tuny.....

V tom případě nebylo ekologické, ale lehčí...

Trabant bylo vozidlo jednoznačně preferované kutily. Sice snad hodně rezivěl, ale na druhé straně kostra trabanta byla udělaná převážně z běžných hutních profilů - jacklů. V socialistickém prostředí, kde každý druhý člově uměl svařovat, se tak trabant opravoval velice snadno, stačilo v nejbližším lepším železářství koupit ony jakly. Nebo je ukrást nebo koupit za cenu šrotu od zaměstnavatele. A sehnat svářečku a elektrody. Takový doma opravený trabant se při trochu pečlivé práci nedal rozeznat od továrně vyrobeného a tak bez problémů procházel tehdejší STK.

V rukou takového člověka se dal trabant až na motor, pár speciálních dílů a plastovou káru v podstatě úplně celý postavit znova a jako takový měl defakto neomezenou životnost.

Všechny ostatní tehdejší osobní vozy, pokud v nich zhnila kára, musely se opravovat speciálními profily dodávanými mateřskou automobilkou coby náhradní díly. A ty byly za socialismu extrémně nedostatkové a zároveň i hodně drahé. A byly to poměrně tenké plechy, takže na opravu bylo třeba autogen, který se sehnal mnohem hůř než elektrodová svářečka.

Snad s výjimkou některých ruských moskvičů, co jsem ho jednou pomáhal známému "zhoupnout" jeho moskvič kvůli opravě, viděl jsem na něm zespodu něco jako masívní profily L nebo T z 2 - 4 mm silných plechů.

Motory generálkovali v Satalicích za pár Kčs

Mám na něj ty nejkrásnější vzpomínky. Asi proto, že jsem byl mladý študák, když jsem k němu přišel po svém strýci a prožil se mnou sladká léta svobody. Manželce nebyl moc nobl, koupili jsem škodu 120 a to už nebylo ono. Kdo ví, jestli to nebylo tím manželstvím......

Trabant se stal legendou z nouze. Výrazně se prosadil pouze na východních trzích, ale na západě si bohužel neškrtal. Sice nabízel v poměru k celkovým rozměrům velký vnitřní prostor a byl po mechanické stránce jednoduchý, ale to byly jediné výhody.

Tyto výhody nemohli vyvážit spoustu nedostatků (slabý motor, nulovou bezpečnost, vysoká spotřeba, nízký jízdní komfort.....).

Trabant byl pro východní blok skoro totéž, co Citroen 2CV pro Francouze po válce. Jednoduché levné vozidlo pro nemajetné (to jsme byli všichni) s minimální náročností na údržbu, opravitelné neškoleným personálem v jakékoli zámečnické dílně.

Legenda? Není nad to udělat z nouze ctnost.

NIKDY jsem neslyšel, že by někdo trabantu řekl "družice" ... ... Zase z nás děláte ovce (které sežerou všechno, co jim novináři předhodí)? ... Chjo!

A že trabant drnčel, to nemohu posoudit, protože jsem v něm nikdy neseděl. A ano, čmoudil (malé motocykly, pincky tedy Jawa 20 a 21 taky čmoudily) - jako každý dvoutakt. - Bohužel dnes čmoudí diesely - a to čmoudem o mnoho nebezpečnějším!!!

Dokument o výrobě Trabantů.

https://www.youtube.com/watch?v=zf6UIuJTnDg

proletěl jsem to jenom v rychlosti, ale celkem pěkná linka, až na tu špínu a tmu, ale ta byla za totáče všude. když to srovnám s výrobou Multicar v Plzni, tak je to o pár levelů víš ;-)