Euforická šedesátá léta dala vzniknout celé řadě báječných aut. I konzervativní Volkswagen byl nadšený úspěchem svého nádherného, ač zcela nesportovního Typu 34 sports coupé (lépe známého jako Karmann Ghia) a hledal jeho nástupce.
Volkswagen Karmann Ghia Type 34
Lidové porsche
Porsche zase sklízelo ohromné úspěchy tehdy nového modelu 911, který umístilo v tržní hierarchii výše než předchozí 356, a vidělo mezi levnějšími sporťáky prostor k rozvinutí potenciálu.
Proto se na jaře 1966 Ferry Porsche dohodl s tehdejším šéfem Volkswagenu Heinrichem Nordhoffem na definitivním naplnění letitého kontraktu o spolupráci mezi oběma automobilkami a ihned byly zahájeny práce na vývoji dostupného sportovního vozu, který si měl prodávat každý z partnerů pod svým jménem.
Porsche se podle dohody postaralo o vývoj, druhá strana měla zajistit výrobu. Během vývoje se objevily obavy obava, že zejména na americkém trhu by značce Porsche uškodilo, kdyby byla dávána do souvislosti s tehdy lidovým Volkswagenem, a bylo rozhodnuto nazvat výsledný produkt jen Porsche. Zajímavé na něm je, že neobvyklý utilitární vzhled s výklopnými světlomety dostal na starost průmyslový designér.
Všechno bylo na dobré cestě, v revolučním roce 1968 dokonce vznikl i první prototyp. Jenže pak se osudy novinky začaly podobat spíše napínavému románu. V dubnu předčasně zemřel Heinrich Nordhoff, spřízněný s rodinou Porsche, a jeho nástupce Kurt Lotz nesdílel jeho náklonnost ke konkurenční značce. Okamžitě zrušil ústní (!) dohodu svého předchůdce, prohlásil svou značku jediným vlastníkem práv na celý projekt a přinutil Porsche podílet se i na výrobě, což ji ve výsledku značně prodražilo.
Porsche 914 a Porsche 911 E 2,4
Dva osudy v jedné karoserii
Po dlouhých a složitých vyjednáváních, která ambiciózní projekt ve stádiu těsně před dokončením několikrát málem pohřbila, se nakonec v září 1969 představila definitivní produkční verze s kompromisním názvem VW-Porsche 914 a stala se historicky prvním sériovým německým modelem s motorem uprostřed.
Problémem se však, přesně podle původních obav, ukázala kombinace dvou tehdy hierarchicky nesouměřitelných značek. Novináři s gustem nazývali projekt "Volksporsche", či dokonce "lidové Porsche". Ani jedno se šéfům automobilky pranic nelíbilo.
Novinka totiž začala vznikat ve dvou podobách. Základní typ 914, vybavený skromným čtyřválcem 1,7 l se vstřikováním paliva o výkonu 80 koní a podvozkem z produkce Volkswagenu, se normálně prodával v dealerské síti VW a dosáhl ohromujících úspěchů. Za sedm let totiž vzniklo více než 115 tisíc kusů, čímž se zařadil na pozici nejúspěšnějšího dobového sporťáku.
Podstatně dražší typ 914/6 poháněl stodesetikoňový karburátorový dvoulitrový šestiválec Porsche ze základního typu 911T a stejnou značku nesly i komponenty podvozku. Šestiválcový typ sice vykazoval mnohem lepší jízdní výkony i vlastnosti, přesto jej, zejména kvůli vysoké ceně, která byla jen o kousek nižší než u mnohem prestižnějšího modelu 911T, a nepatřičnému logu na přídi zakoupilo jen o něco více než 3000 zákazníků.
Proto nesplnil představy o úspěchu menšího modelu. Jeho výroba byla po třech letech ukončena a dnes se stal ceněnou sběratelskou kuriozitou. Další levnější model s motorem uprostřed se Porsche odvážilo uvést do sériové výroby až v roce 1996 pod názvem Boxster.
Výpadek vrcholného šestiválce byl o rok později částečně nahrazen vstřikovým dvoulitrovým čtyřválcem Volkswagen Type 4 95 k, který oslavil závěr své stuttgartské kariéry pod kapotou typu 912E, do příchodu prvního "transaxle" porsche (modelu 924) startovního modelu značky.
Ještě v roce 1974 si zpřísněné emisní limity vynutily náhradu základní sedmnáctistovky novou osmnáctistovkou 76 k, která dostala pro americký trh elektronické vstřikování Bosch L-Jetronic.
Produkce byla bez uvedení přímého nástupce ukončena v roce 1976 a způsobila u Porsche neobvyklou situaci, kdy bylo třeba vyplnit mezeru před dosud neuvedeným modelem 924. Na několik měsíců se do výroby vrátil model 912, předtím produkovaný v letech 1965 - 1969, aby definitivně uzavřel kapitolu čtyřválců uložených za zadní nápravou.
Bez zajímavosti není ani samotná výroba; podvozek vznikal v továrně Karmann, odkud byl převážen do Porsche k zamontování vlastních komponent a kompletaci, případně zůstal k montáži dílů Volkswagen pro základní model.
Model vznikl i v závodní verzi 914-6 GT, která vyhrála svou třídu a umístila se celkově šestá ve dvacetičtyřhodinovce Le Mans. Ke kulatému jubileu připravila automobilka měsíc trvající výstavu v muzeu Porsche, kde nebude chybět ani jeden ze dvou vyrobených osmiválcových prototypů 914/8. Třísetkoňový speciál dostal k šedesátinám sám Ferry Porsche.
