Čtyři studie publikované ve čtvrtek v časopisech Science a Nature pracují s politickými ohlasy na sociálních sítích. K provedení analýzy získali výzkumníci bezprecedentní přístup k datům z Facebooku a Instagramu z voleb v roce 2020, a to díky spolupráci se společností Meta, vlastníkem těchto platforem. Meta podle nich do výzkumu nijak nezasahovala.
AlgoritmySociální sítě pomocí algoritmických automatizovaných systémů uživatelům navrhují obsah na základě jejich minulé aktivity či účasti v různých skupinách. |
Vědci nejprve nahradili algoritmus jednoduchým chronologickým výpisem příspěvků od přátel. Jedná se o možnost, kterou Facebook nedávno zpřístupnil všem uživatelům. Překvapivě to však nemělo žádný „měřitelný“ dopad na polarizaci.
Výzkumníci dále vypnuli možnost opětovného sdílení na Facebooku, která uživatelům umožňuje rychle sdílet virální příspěvky. V tu chvíli viděli uživatelé výrazně méně zpráv z nedůvěryhodných zdrojů, a celkově méně politických zpráv. Nedošlo však k žádným významným změnám jejich politických postojů.
Stejně tak redukce obsahu, který uživatelé Facebooku vidí na účtech se stejným ideologickým zaměřením, neměla významný vliv na polarizaci, náchylnost k dezinformacím nebo na posílení extremistických názorů.
Úplná eliminace algoritmů pak drasticky snížila čas, který uživatelé strávili na Facebooku nebo Instagramu, zatímco zvýšila jejich čas na TikToku, YouTube nebo jiných platformách.
Antropoložka: Algoritmy sociálních sítí posilují radikální obsah, je více vidět |
Čtyři studie také odhalily rozsah ideologických rozdílů mezi uživateli Facebooku a rozdílné způsoby, jakými konzervativci a liberálové platformu využívají k získávání informací o politice. Konzervativní uživatelé Facebooku častěji konzumují obsah, který byl ověřovateli faktů označen za dezinformaci, říkají výsledky studií.
Profesor David Lazer z Northeastern University, který se podílel na všech čtyřech studiích, tak učinil jasný závěr: uživatelé Facebooku vyhledávají obsah, který je v souladu s jejich názory. Algoritmy pouze napomáhají lidem vybírat to, k čemu sami inklinují.
The research published in these papers won’t settle every debate about social media and democracy, but we hope & expect it will advance society’s understanding of these issues. The findings will be hugely valuable to us, and we hope they will also help policymakers as they shape… https://t.co/8Jao3WmfmL
Podle prezidenta společnosti Meta pro globální záležitosti a někdejšího britského vicepremiéra Nicka Clegga tak čtyři nové studie dokazují, že „společnost Meta není viníkem škodlivé polarizace, a nemá tak významný vliv na politické postoje uživatelů, jak se všeobecně předpokládá“. Dodal, že zjištění jsou pro společnost velmi cenná.
Výzkum má limity, dlouhodobý dopad neposoudí
Katie Harbathová, bývalá ředitelka Facebooku pro veřejnou politiku, uvedla, že nová zjištění dokládají, že sociální média je nutné neustále zkoumat. Doplnila také, že výzkum zpochybňuje roli, kterou platformy hrají v americké demokracii. „Lidé chtějí jednoduché řešení a tyto studie ukazují, že to jednoduché není,“ řekla Harbathová, která dodala, že pokud jde o polarizaci nebo politické přesvědčení lidí, „je v tom mnohem víc než sociální média“.
Některé ze světových organizací však označují výzkum za omezený. Podle neziskové organizace Free Press se jedná o snímek pořízený uprostřed voleb, který „nebere v úvahu dopady několikaletého šíření dezinformací na sociálních sítích“. Výzkum označila za „vypočítavé obcházení“.
KOMENTÁŘ: Pokrytecké sociální sítě zakázaly Trumpa. Problém zůstává |
Autoři studií některá omezení své práce sami přiznávají, zejména souhlasí s tím, že výzkum nesleduje právě dlouhodobé dopady algoritmů. Také upozorňují, že většina lidí získává zprávy i odjinud než jen ze sociálních sítí. Jejich názory tak může ovlivnit i televize či rádio.
Na závěr ale Lazer dodává, že i přes jisté limity zatím žádná podobná studie neexistuje. Další závěry z výzkumu budou zveřejněny v následujících měsících.
