Poslechněte si celý rozhovor s historičkou Kateřinou Královou v Kontextu:
Řecko nasadilo nejvyšší rychlost oddlužení z celé Unie, zato se snížil výkon její ekonomiky a až čtvrtina Řeků spadla do chudoby. Přesto lídr tradiční Nové demokracie Kyriakos Mitsotakis dominoval opakovaným volbám s 41 procenty hlasů.
Kateřina Králová (1976)Historička zabývající se oblastí střední Evropy, Balkánu a Řecka v souvislosti s migrací. Od roku 2017 působí jako vedoucí Katedry ruských a východoevropských studií na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.  |
Podle Králové Řecko z krize v dohledné době nevyjde. „Je to o tom, co vidíme jako krizi. Ekonomická čísla se zdají v tabulkách dobrá, ale je to i o sociálním zřízení, důvěru v instituce, úroveň života mladých i stárnoucích. V druhém případě je zlepšení zcela nereálné,“ konstatuje.
Důsledkem nerovnosti v Řecku je silnější hlas nacionalistických i extrémně levicových skupin. „Už od roku 2000 vidíme vzestup nových, antisystémových stran,“ říká Králová. Zmiňuje autoritářský režim vojenské junty z přelomu šedesátých a sedmdesátých let, „který nahrál extrémní pravici i levici.“
Přívrženci junty se rozutekli do krajní pravice a zrušení zákazu komunistické strany přivedlo spoustu voličů na opačnou stranu spektra, „které je dnes velmi roztříštěné.“ Padesátiprocentní volební účast v Řecku lze považovat za velmi nízkou, dlouho tu volit bylo povinné a lidé jsou zvyklí chodit k urnám. Otázkou podle Králové je, kdo je ta druhá půlka voličů, a tuší tu hrozbu sympatií právě k antisystémovým partajím.
Řecko trpící ekonomickými problémy a stále aktuální migrační krizí. Obojí přispívá k hlubší polarizaci společnosti. Evropské řešení migrace je stále potřeba. Ministři zahraničí členských zemí EU vyjma maďarského a polského shodli na potenciálním řešení – solidární příspěvek zemím, které jsou velkým množstvím uprchlíků zavaleni (což by se týkalo i Česka) od těch států, které cílovými zeměmi nejsou. To má nahradit přerozdělování.
„Je to řešení, po kterém volala vláda Alexise Tsiprase (rezignoval na post předsedy strany Syriza po posledních neúspěšných volbách – pozn. red.) v době stupňující se uprchlické krize roku 2015. Řekla bych, že situace se po osmi letech dost zlepšila,“ říká Králová, ale jedním dechem upozorňuje, že navzdory menší intenzitě problémy přetrvávají.
„Solidární příspěvek jistě může Řecku pomoci, dokonce s ním možná vláda v plánu na obnovu počítá, ale neznamená to, že Řecko shodne, co s uprchlíky dělat,“ říká Králová a upozorňuje, že migrace není ten problém, který udává tón politické debaty. Zmiňuje vraždy novinářů
Zdržuje hledání řešení migrační krize domněnka, že se dá migraci zastavit? Je ztroskotání lodi se 750 uprchlíky následek Mitsotakisovy „tvrdé, ale férové“ migrační politiky? V jakých skandálech je jeho Nová Demokracie namočena? A jak blízko má ke krajní pravici? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!
