Ohledně počtu pasažérů, kteří se na ztroskotané lodi plavili, stále panují nejasnosti. Odhady se pohybují od 400 až do 750 osob. V nemocnici skončilo kvůli podchlazení a vyčerpání 25 zachráněných. „Jsme tu svědky jedné z největších tragédií ve Středomoří a čísla, která oznámily úřady, jsou strašlivá,“ uvedl Gianluca Rocco z řecké pobočky Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).
Podle předběžných informací vyplul přeplněný rybářský člun z libyjského Tobrúku a mířil do Itálie. V úterý lodi několikrát nabízela asistenci řecká pobřežní stráž, ale posádka pomoc odmítla. Loď se potopila v noci na středu asi 75 kilometrů jihozápadně od přístavu Pylos na poloostrově Peloponés. Záchranné práce komplikuje fakt, že jde o místo, kde mořské dno leží v hloubce až 5 200 metrů a případná lokalizace nebo vyzvednutí vraku budou velmi obtížné.
EU se shodla na migrační reformě, její součástí bude povinná solidarita |
„Přeživší se nacházejí v těžké situaci. Aktuálně jsou v šoku. Chtějí se spojit se svými rodinami a říct jim, že jsou v pořádku, a stále se ptají po pohřešovaných. Mnoho jejich přátel a příbuzných je mezi nezvěstnými,“ řekla agentuře AP zástupkyně Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) v Řecku Erasmia Rumanaová.
Národnosti pasažérů zatím nejsou známé. Mezi zachráněnými jsou však Egypťané, Syřané, Afghánci, Pákistánci či Palestinci.
Odborníci se domnívají, že loď se mohla potopit, protože jí došlo palivo, anebo kvůli poruše motoru. K potopení nejspíš přispěl fakt, že se pasažéři nahrnuli na jednu stranu, takže se plavidlo naklonilo a nakonec začalo nabírat vodu.
Pátrání pokračuje, Řecko vyhlásilo smutek
Rozsáhlá záchranná operace pokračuje i ve čtvrtek. Zatím se na ní podílelo mimo jiné šest plavidel pobřežní stráže, fregata námořnictva, vrtulník letectva a několik soukromých lodí. Bilance je nicméně stejná jako ve středu – 78 mrtvých a 104 zachráněných lidí. Podle úřadů bude pátrací a záchranná akce pokračovat.
„Šance, že se nám podaří najít přeživší, jsou ale minimální,“ řekl stanici ERT velitel pobřežní stráže Nikos Spanos. „Tyhle rybářské lodě vyplouvající z Libye známe z dřívějška: jsou asi 30 metrů dlouhé a můžou uvézt asi 600 až 700 lidí, když se zaplní do posledního místa. Ale nejsou způsobilé k plavbě, jednoduše řečeno, jde o plující rakve,“ dodal.
Řecká vláda vyhlásila třídenní smutek. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že ji zpráva o námořní nehodě velmi zarmoutila. „Musíme pracovat společně s členskými státy a třetími zeměmi, abychom předešli takovým tragédiím,“ napsala. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k vytvoření bezpečných koridorů pro lidi, kteří musí uprchnout ze své země, řekl jeho mluvčí Stéphane Dujarric.
Deeply saddened by the news of the shipwreck off the Greek coast and the many reported deaths. Very concerned by the number of missing people.
We must continue to work together, with Member States and 3rd countries, to prevent such tragedies.
Řecko čelí mnohým obviněním nevládních organizací a médií, podle kterých země běžence, kteří tam chtějí žádat o azyl, často vrací zpět. V Egejském moři už ztroskotalo mnoho lodí s migranty. Jen za loňský rok se na této migrační trase pohřešuje 378 lidí, uvádí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).
Za násilné vracení migrantů může Řecko přijít o peníze z EU, hrozí komisařka |
V Libyi, odkud loď patrně vyplula, čelí migranti mnohdy nelidským podmínkám v detenčních centrech a libyjské úřady proti migrantům v posledních týdnech podnikly tvrdé zátahy. Na východě země zadržely podle aktivistů několik tisíc lidí mimo jiné z Egypta, Sýrie, Súdánu nebo Pákistánu; Egypťany vrátily do Egypta.
Pašeráci v poslední době také posílají větší plavidla stále častěji do mezinárodních vod u řecké pevniny ve snaze vyhnout se hlídkám pobřežní stráže, píše AP.
Letos do Evropské unie přes Španělsko, Řecko, Kypr, Itálii a Maltu dorazilo na 72 000 uprchlíků a migrantů, uvádí OSN.
