„Za mé praxe se nejvíc stávalo, že policajti přijeli na místo činu, zapálili si a pak vajgl odhodili. Technik je následně posbíral a už byly DNA vzorky policistů v laboratoři,“ popisuje situaci na místě činu Jaroslav Vaněk, bývalý policejní náměstek pro vnější službu Zlínského kraje.
Zpracování vzorků a následné šetření, jestli patří policistům zasahujícím na místě, nebo případnému pachateli, policii při práci na případu zbytečně zdržovalo. Navíc právě čas hraje zásadní roli a každé zdržení může být rozhodující.
Podle Vaňka jsou policisté poučeni, jak se na místě činu chovat, kontaminaci biologického materiálu vlastními DNA vzorky přesto nikdy nelze vyloučit.
Vedení policejního sboru se proto rozhodlo jít cestou zahraničních kolegů a formou dobrovolnosti začít svým zaměstnancům odebírat biologický materiál.
Policejní perličky roku 2022: strach o morče v kapse i stížnost na hlučný sex |
Policisté se bojí zneužití databáze
Ne všichni policisté jsou však k odebírání DNA vzorků svolní. Například jeden nejmenovaný příslušník policejního sboru, jehož totožnost redakce iDNES.cz zná, ale přál si zůstat v anonymitě, přiznává, že spolu s kolegy byli razantně proti odebírání vzorků. Jakkoliv to prý může pomoct vyšetřování.
„Vedení přišlo s tím, že si můžeme nechat odebrat vzorky DNA, aby se rychleji vyloučilo na místě činu, že jde o pachatele. Takhle porovnají vzorek, zjistí, že to je někdo ze zasahujících kolegů a vyřadí ho z okruhu podezřelých. Ale já to s kolegy odmítl, nepřijde nám to dobré,“ tvrdí a vysvětluje svůj důvod: „Nikdy nevíte, k čemu mohou být vzorky zneužity. Naštěstí je to dobrovolné.“
Před tím varuje i Vaněk: „Každá taková evidence je zneužitelná, proč myslíte, že existuje GDPR?“ pokládá řečnickou otázku. Přestože se myšlenka líbí i členovi Spolku pro ochranu osobních údajů Františku Nonnemannovi, stejně jako Vaněk i on vnímá jistá úskalí.
„Z operativního hlediska je to určitě dobrá myšlenka. Má to svůj význam, ale chtělo by to pořádně napsaná pravidla. Je to dlouholetý spor mezi Českým úřadem pro ochranu osobních údajů a ministerstvem vnitra, že neexistuje právní zákon na národní databázi DNA. Pár vět je v zákoně o policii. Úřad říká, že je to málo, podle policie to stačí a nejsou tam stanovena detailní pravidla.“
Vyšetřovatel velkých případů odchází. Za mříže dostal i Dalíka |
Mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek ale uklidňuje, že odběr slouží skutečně pouze k eliminaci případné kontaminace biologických stop. „Součástí každé databáze na světě, která slouží k forenzním účelům, jsou eliminační vzorky pracovníků, kteří manipulují s biologickým materiálem určeným ke genetické expertíze. Odběr je dobrovolný a probíhá na základě písemného souhlasu se zpracováním osobních údajů,“ říká Vinčálek.
Na webu policie je uvedeno, že k 1. lednu 2022 evidovali 40 182 příslušníků sboru. Podle mluvčího sboru aktuálně policie zpracovává údaje o DNA profilech asi 4 200 policistů a občanských zaměstnanců policie, v evidenci je tedy desetina všech zaměstnanců.
Zkušený kriminalista Mareš krok kvituje
Nápad kvituje rovněž bývalý kriminalista Josef Mareš, který u policie strávil 30 let, šéfoval pražské „modrpartě“, podílel se na odhalení Orlických vrahů a je spoluautorem scénářů seriálů Případy 1. oddělení a Devadesátky. Pro iDNES.cz zmiňuje, že s podobným postupem se ve své praxi v minulosti setkal, navíc ho aktivně propagoval.
Jestli v tom podezřelý jede, poznáte z chování na 90 procent, říká Josef Mareš |
„Z důvodu rozvoje vědních disciplín používaných při vyhodnocování zajištěných stop to považuji za nezbytné. Není to ale nic nového. Již před lety, v době, kdy jsem pracoval u policie, jsem sám inicioval odebírání kontrolních vzorků všech policistů, kteří se vyskytují při ohledání místa činu,“ uvedl.
Odhalil také, že „kupříkladu kontrolní vzorky všech policistů 1. oddělení jsou již dávno založené v databázi DNA. Včetně všech vedoucích pracovníků krajské kriminálky, tedy i mého. Nevidím v tom žádný problém.“
