Pokud by se volby v Itálii konaly nyní, podle průzkumů by největší šanci měla pravicově populistická koalice zahrnující Salviniho Ligu (dříve Liga severu), Berlusconiho stranu Vzhůru Itálie a favorita hlasování – nacionalistické a protiimigrační Bratry Itálie, které vede Giorgia Meloniová.
Podle serveru Politico jde však posluhování Salviniho a Berlusconiho strany Moskvě tak daleko za obvyklou italskou vstřícnost vůči Rusku, že by to mohlo úspěch koalice ohrozit.
Považujete Itálii za ruského trojského koně?
Spolupráce nicméně funguje na obou stranách. Italské zpravodajské služby podle listu La Repubblica varovaly, že Moskva chce zajistit vítězství svých spojenců v předčasných volbách posíláním migrantů z Libye. Už nyní na tom pracují žoldáci z nechvalně proslulé Vagnerovy skupiny, kteří na severu Afriky operují. Do Itálie letos dorazilo už 39 tisíc migrantů. Pro srovnání – za celý předchozí rok to bylo 27 771.
Je jisté, že kvůli silnému spojení proruských stran bude v zářijových volbách vystavena velkému tlaku ochota Říma spolupracovat na obraně Ukrajiny. Nová strana Vita (Život), vzešlá ze skupin odpůrců očkování, hlásá i konec vojenské pomoci a dokonce vystoupení Itálie z NATO.
Vzhledem k množství protivníků chce proto lídr středolevicové Demokratické strany (PD) Enrico Letta vytvořit širokou alianci stran, jež by pokračovaly v proevropské politice nestranického premiéra Draghiho.
Notičky Moskvy v pádu vlády?
Levice požaduje po Salvinim, aby vysvětlil článek italského deníku La Stampa, který uvedl, že ruský diplomat se v květnu setkal na ruské ambasádě s jedním ze Salviniho poradců, aby probrali možnost rezignace některých ministrů Salviniho strany ve vládě bývalého premiéra Draghiho. K setkání údajně došlo v době, kdy Salvini čelil obviněním, že na ruské ambasádě provádí vlastní diplomacii nezávislou na vládě, přičemž oficiálně tvrdí, že mu jde o dojednání míru Kyjeva s Moskvou.
Prezident po rezignaci premiéra rozpustil parlament, Itálii čekají volby |
Na diplomatickou cestu do Moskvy Salvini plánoval vyrazit letadlem objednaným ruským velvyslanectvím. Salviniho tým rozhodnutí odůvodňoval tím, že ke kroku ho donutily sankce EU cílené na dopravní spojení s Ruskem. Nakonec se ale cesta neuskutečnila.
Zpráva italského deníku vyvolala skandál. Liga a strana Vzhůru Itálie hrály důležitou roli v rozpadu vládní koalice a rezignaci premiéra Draghiho, který byl jedním z nejostřejších kritiků Ruska i na evropské úrovni. Salvini a Berlusconi proto nyní čelí podezřením, zda nezařídili pád vlády na přání Moskvy.
Berlusconi měl podle deníku La Repubblica ve středu 20. července, den před klíčovým hlasováním o důvěře vládě, dlouhý telefonický rozhovor s ruským velvyslancem Sergejem Razovem. Bývalý premiér popírá, že by s ruským velvyslancem mluvil.
Odmítavě hovoří i Salvini, kteří článek listu La Stampa označil za „fake news“. Osočil „rozdělené a zoufalé“ středolevicové strany, které žádají prošetření celé záležitosti, že se jej snaží křivě obvinit s cílem dosáhnout lepších výsledků v předčasných zářijových volbách. Zdůrazňuje, že jeho strana je na „straně Západu“, zároveň ale uvedl, že chce mít i „dobré vztahy s Putinem“, protože jednou válka skončí.
Kreml bouchá šampaňské, v Itálii po pádu vlády míří k moci jeho spojenci |
Italský ministr zahraničí Luigi Di Maio k italským politikům dělajícím „Putinovu práci“ řadí i expremiéra Giuseppa Conteho, jehož Hnutí pěti hvězd pád vlády iniciovalo. Sám Di Maio kvůli rozdílným názorům na vojenskou podporu Ukrajiny, vůči níž se Conte stavěl negativně, hnutí letos opustil. „Rusové právě nyní oslavují, protože dosáhli pádu jiné západní vlády. Pochybuji, že nyní budeme moci poslat zbraně,“ komentovalkroky Conteho Di Maio.
Ruská ambasáda se odmítla k celé záležitosti vyjádřit. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová obvinila italské politiky a média z „bizarního“ uchýlení se k „otřepanému mýtu o zasahování Moskvy do volebních procesů“.
21. července 2022 |
Italští pacifisté bažící po silném vůdci
Berlusconi je obviňován z vazeb na Rusko dlouhodobě, stejně tak Salvini. Šéf Ligy opakovaně pochvalně hovořil o šéfovi Kremlu a v minulosti nosil tričko s jeho vyobrazeným obličejem. Též se vyjadřoval proti dalšímu zasílání vojenské pomoci na Ukrajinu.
Ideologické souznění italských nacionalistických stran známé i z jiných zemí Evropy je však jen částí komplexnější skládanky dlouhodobějšího, vstřícného vztahu Říma a Moskvy. Pro svoji otevřenost vůči ruským narativům, kdy ruští komentátoři často bez jakéhokoliv omezení šíří v italských médiích propagandu Kremlu, a otevřenosti Rusku i v diplomaticky velmi citlivých chvílích, si Itálie vysloužila opakované označení „trojský kůň Ruska“.
Výzkumy ukázaly, že i v době vládnutí sociálnědemokratické strany byly vztahy Itálie k Rusku v zásadě stejně přátelské jako za dob „populistických“ vlád. Expremiér Matteo Renzi jako jeden z předních evropských státníků navštívil Putina po anexi Krymu.
Podle politologa Martina Mejstříka lze za jeden z důležitých důvodů, proč Itálie dlouhodobě vnímá Rusko v pozitivním světle, označit silně levicové tendence v zemi po druhé světové válce. „Italové nejsou vysloveně proruští, oni jsou protiváleční,“ řekl v pořadu Kontext. Dodal též, že díky své geografické poloze Italové tradičně nevnímají Rusko jako nebezpečí.
Politolog Artem Patalakh z Univerzity v Miláně poukazuje na jiný aspekt politického směřování Italů. Z průzkumů vyplývá, že Italové vykazují jednu z největších skepsí vůči demokracii a lidským právům v Evropě a naopak projevují silné porozumění myšlence silného vůdce. Putinův režim jim z toho důvodů nepřipadá tak odpudivý, jako je tomu u jiných Evropanů.
Určitý vliv na italské veřejné mínění má i poměrně silná ruská diaspora v Itálii. Ta se od jiných komunit v Evropě liší slabým zastoupením protiputinovských iniciativ. Veřejné mínění v Itálii tak formují hlasy těch, kteří zdůrazňují linii Kremlu.
A možná zřejmě nejdůležitějším důvodem pro pevnost rusko-italských vztahů jsou ekonomické zájmy Říma. Rusko bylo před rokem 2014 šestý největší ekonomický partner Itálie a italští politici proto řadu let patřili mezi nejhlasitějšími odpůrce ekonomických sankcí EU. Současné, ještě tvrdší protiruské sankce těžce dopadají na průmyslový sever Itálie. Není proto překvapivé, že proti sankcím vystupují politici se silným zastoupením na severu, jako je právě Salvini.