V současnosti odděluje Finsko a Rusko jen tenký a rezavý plot z ostnatého drátu, který brání především migraci zvířat. V plánu je výstavba účinnějších bariér, uvedla finská televize MTV.
Velitel pohraniční stráže na východě země Marko Turunen televizi potvrdil, že momentálně se pracuje na přípravných analýzách. „Probíhá to zatím jen na papíře, čeká se na rozhodnutí příslušných politických představitelů. Pokud přijde, začne se postupovat podle plánu,“ vypověděl.
Tunely pod Helsinkami, armáda záložáků. Finové jsou na válku připraveni |
Turunen proces označil za „velkou změnu, která vyžaduje rozhodnutí na vyšší úrovni.“ Kromě hraničních přechodů naznačil, že na východní hranici existují i další riziková místa, kterých by se uvedené ploty mohly týkat. Konkrétnější však nebyl, co se týče přesné polohy či délky bariéry.
„Musíme být připraveni na všechno, reagovat obratně, pokud se situace změní,“ dodal pohraničník. Finská ministryně vnitra Krista Mikkonenová se ve vyjádření odvolávala na dubnovou bezpečnostní zprávu. Ta uvádí, že příprava na stavbu hraničních bariér je součástí operační připravenosti Finska.
Celková délka hranice obou zemí je 1 343 kilometrů. Zprávy o možném oplocování hranic přicházejí v době ruské invaze na Ukrajinu. Finští představitelé nicméně obavy z dobyvatelských tendencí svého souseda oficiálně nezmiňují jako důvod.
Finsko směřuje k členství v NATO s radostí, Švédsko podle expertů váhá |
Válka nicméně změnila postoj Finska ke členství v Severoatlantické alianci. Spolu se Švédskem se brzy chystají podat žádost na vstup. Rusko oběma státům opakovaně pohrozilo, že by v takovém případě mohla přijít odveta.
Oplocenou hranici s Ruskem už nyní mají další pobaltské státy. Lotyšsko postavilo celkem dvousetkilometrový plot, částečně vyrostl i v Litvě. Estonsko je aktuálně v průběhu vztyčování plotu, v plánu má zhruba 100 kilometrů.
