Pro začátek bych si rád upřesnil pojmy. O Finsku se hovoří jako o neutrální zemi, v anglojazyčných médiích však vídám termín „non-alignment“, což se dá do češtiny přeložit jako „nezúčastněnost“. Jaký je mezi těmito pojmy rozdíl?
Neutrální nejsme od roku 1995, kdy jsme vstoupili do Evropské unie a naše politika začala pracovat v evropském kontextu. Takže správná definice zní, že jsme země neúčastnící se vojenských aliancí.
To se ovšem brzy změní. Prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová ve čtvrtek podpořili vstup do NATO. Jak velký krok to pro Finy představuje?
Změnu nálad finského obyvatelstva velice dobře odrážejí průzkumy veřejného mínění. Na konci února se poprvé v historii stalo, že podpora členství v NATO překročila 50 procent obyvatel. Dnes dosahuje 76 procent. Druhý aspekt je politická podpora. Podle posledních informací je pro 155 poslanců (tedy více než tři čtvrtiny parlamentu, pozn. red.). Válka na Ukrajině totiž všechno změnila. Lidé si dělají starosti, někteří jsou vystrašení. Taková situace nastala asi všude na světě, my nejsme výjimkou. Ale rozdíl mezi námi a dejme tomu Francií, Belgií nebo Českem spočívá v tom, že Rusko je naším sousedem a nejsme v NATO.
Stačí se zeptat kohokoli ve Finsku, každá rodina má nějakou osobní vzpomínku na zimní válku nebo Pokračovací válku. Můj děda bojoval v zimní válce a já si stále vzpomínám na příběhy, které nám vyprávěl.
