Debata se skládala z pěti panelů, první z nich se týkal vzdělávání. „Všichni sledujeme, že pandemie zvýraznila řadu problémů českého školství. Na druhou stranu nás ale potěšila v řadě věcí, kde jsme považovali situaci za neřešenou. Co jsme považovali za běžné, odhalilo velký potenciál našeho školství,“ míní Radka Wildová, prorektorka Univerzity Karlovy pro koncepci a kvalitu vzdělávací činnosti.
Covid-19 podle ní ukázal, že učitelé jsou schopni sami revidovat obsah učiva. „Nemusí to nutně vycházet z odborných skupin, ty na to jen musí reagovat,“ řekla a vyzdvihla učitele i ředitele škol, kteří dle ní reagovali na situaci včas a samostatně.
Deset tisíc školáků se vyhýbá výuce na dálku, 50 tisícům chybí technika |
„Ukázalo se, kteří učitelé se celoživotně vzdělávají, kteří na sobě pracují,“ uvedla Wildová.
Za jeden z největších problémů označila růst nerovnosti ve vzdělávání. Věří ale, že se již začaly dělat první kroky pro její co největší odstranění.
Ministr školství Robert Plaga míní, že „covidový“ rok ukázal, jak těžké je učit. „Ukázal obrovskou schopnost flexibility našich učitelů. Užívání moderních technologií je obrovský skok v myšlení mnohých z nich,“ řekl.
Pandemie podle něj ukázala, že i učitelé se musí celý život vzdělávat. „Neplatí názor menšiny, že se učitelé na home office flákají, platí to, co vidíme v našich domácnostech: učitelé dělají první a poslední, aby zajistili i v této době co nejlepší vzdělání,“ řekl s tím, že díky tomu vzrostla prestiž povolání. „Doufám, že se to projeví i v zájmu o povolání,“ dodal.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvDěti mohou z online výuky i těžit
Jednou z otázek, kterou si odborníci položili, je jak věc ovlivní samotné děti. Podle šéfa Asociace ředitelů základních škol Michala Černého záleží, jestli se díváme na krátké nebo dlouhé období. „Bude třeba znovu stmelit kolektiv. Jsou děti, které jako by se rok vůbec neučily,“ uvedl.
Kromě toho ale podle něj na žáky padla větší zodpovědnost za vlastní vzdělání, větší samostatnost. „Jsou děti, které se to naučily a které z toho mohou celý život těžit,“ míní.
Online výuka znamenala i škrtání některých témat a předmětů z osnov. Podle Černého to někde bylo spontánní, jen na základě oblíbených témat samotných učitelů. „Když nemá dějepisář rád moderní dějiny, první seškrtá moderní dějiny. Nevím úplně, jestli to je dobře,“ řekl. Je tak podle něj nutné, aby se osnovy debatovaly na všech úrovních, tedy v rámci škol, učitelů i ministerstva.
Renata Schejbalová, předsedkyně Rady Asociace ředitelů gymnázií ČR, poukázala na to, že třeba laboratorní předměty či tělocvik neprobíhají vůbec. Naopak obsah výuky vysokých škol nebyl ovlivněn skoro vůbec, uvedla Milena Králíčková, prorektorka UK pro studijní záležitosti. Podle Černého se nějaké problémy s menší aktivitou učitelů v rámci online výuky týká asi čtvrtiny škol.
Pandemii jsme předvídali roky, řekli vědci. Je třeba připravit se na další |
Pandemie také poukázala na to, že děti jsou přehlcené učivem. „Redukce učiva by byla vhodná,“ řekl k tomu Plaga. Minulé léto podle něj ukázalo, že školy si na to zvládly sednout samy a vyškrtat to, co nebylo nutné či bylo duplicitní. „Revize ale musí přijít shora. Není to věc revoluční, jednoho roku,“ míní.
Není ale třeba měnit jen obsah, ale i metody. A to kvůli informační přehlcenosti. Podle Plagy je třeba rozvíjet kritické myšlení.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvAbsolventi „lídry sboroven“
Podle Černého se absolventi a mladí učitelé stali v době pandemie „lídry sboroven“. „Starším kolegům vysvětlovali, jak vést online výuku,“ řekl. Přimluvil by se ale za to, aby se studenti pedagogiky dostali více do praxe. Studenti konkrétních oborů, tedy budoucí učitelé druhých stupňů a středních škol, by se pak podle něj měli více učit pracovat s dětmi.
„Studenti by měli vědět, jak skutečně vypadá chod školy, na co se mají připravit,“ míní Schejbalová.
Očkujme i děti. Jinak může virus zmutovat do drsnější formy, říká genetik |
Podle Plagy to jde ruku v ruce s finanční stránkou. „Pokud mají lidé věřit, že má smysl být učitelem, musí se platy zvyšovat,“ míní. Zdůraznil také roli pedagogických fakult.
Především v rámci učňovských oborů je deficit zvládnutého učiva již velmi velký. „Plošné opakování ročníků není na místě. Přístup k učení je v rodinách různý,“ řekl Plaga. Dává ale podle něj smysl zavést plán, podle kterého by se méně aktivní žáci během dalších dvou až tří let více doučovali a účastnili se letních vzdělávacích kempů. Vytipovat by je měli třeba i učitelé nebo terénní pracovníci.
Otázky týkající se vědy, zdraví i ekonomiky
V debatě vystoupilo celkem víc než dvacet špičkových vědců, renomovaných expertů a zástupců odborných institucí a vlády. Namátkou ministr školství Robert Plaga, ministr zdravotnictví Jan Blatný, epidemiolog Petr Smejkal či lékaři Martin Balík a Hana Roháčová.
Konference měla podle pořadatelů za cíl hledat odpovědi na otázky, co vše pandemie v České republice a ve světě změnila, jak zvládáme řešit kritickou situaci a jaká další opatření a cesty je nutné přijmout, abychom krizové období překonali.
„Jedním z dominantních témat konference bude očkování proti covid-19. Věnovat se mu budeme téměř ve všech tematických panelech. Podle mého názoru je masivní očkování společně s důsledným trasováním, intenzivním testováním a dodržováním potřebných hygienických pravidel cestou, jak kritickou situaci v blízké době zvládnout,“ uvedl na začátku rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
