Protesty proti policejní brutalitě, na jejíž následky zemřel zatýkaný černoch...

Protesty proti policejní brutalitě, na jejíž následky zemřel zatýkaný černoch George Floyd, zachvátily řadu amerických měst. Snímek je z Minneapolisu. (29. května 2020) | foto: AP

Ani další násilnosti neodradily radní v Minneapolisu od plánu zrušit policii

  • 353
Město Minneapolis zachvátila bezprecedentní vlna násilností. Starosta o pomoc se zvládáním série zločinností požádal i americké zpravodajské služby. Radní přesto stále prosazují zrušení městské policie. Někteří obyvatelé však říkají, že policie je potřeba a bojí se, co nastane.

Od smrti George Floyda, která rozpoutala masivní protesty proti policejní brutalitě, bylo v Minneapolisu postřeleno minimálně 113 lidí, z toho osm smrtelně.

Podle listu The Washington Post obyvatelé města zaznamenávají méně policejních hlídek na ulicích, ačkoliv ve větší míře dochází k nepokojům a násilnostem. Někteří obviňují policii, že cíleně ustupuje od svých povinností.

Když rodiče dětí, které uvízly na hřišti uprostřed přestřelky mezi projíždějícím autem a blízkou skupinou, volali 911, policie nepřijela. Nakonec se sebrali své děti a odešli, popisuje trenér David Trueblood. Bylo zraněno 9 lidí.

Hned další den bylo při jiné přestřelce zasaženo 11 obyvatel a samy úřady tento incident označily za jednu z nejhorších masových střeleb v historii města.

Mluvčí policie John Elder a starosta města Jacob Frey odmítají, že by policisté byli pasivní. Pracují stejně tvrdě jako jindy, setkávají se však s nepřátelstvím a útoky, tvrdí svorně. Při zásazích na místech střelby se členové policejních sborů stali terčem hozených lahví a kamenů.

Policie na místa střelby někdy nejede i proto, že ji obyvatelé „progresivně orientovaných“ čtvrtí vůbec nevolají. Nechtějí riskovat bezpečí černochů jakožto možných obětí policejní brutality. Na některých místech lze spatřit i nápisy s výzvou „Přestaňte volat policii“.

Starosta Frey požádal o asistenci další regionální a federální agentury, včetně FBI a Tajné služby Spojených států (Secret Service), aby zvládl sérii zločinností napříč městem.

„Násilí a bezpráví, které jsme viděli v několika posledních dnech, není akceptovatelné v žádné formě,“ prohlásil Frey, který nesouhlasí s návrhy na zrušení městské policie.

Kdo nahradí policii?

I přes násilnosti ve městě místní radní v pátek jednomyslně schválili návrh nahradit zhruba tisícičlenné městské policejní oddělení „oddělením komunitní bezpečnosti a prevence násilí, které bude mít odpovědnost za služby veřejné bezpečnosti, jež dávají prioritu holistickému, na veřejné zdraví orientovanému přístupu“.

Minneapolis zvažuje, že kvůli Floydovi a protestům zruší městskou policii

Oddělení bude řízeno ředitelem, jmenovaným starostou a schváleným radními. Ředitel nesmí mít zkušenost s policejními službami. Město si udrží malou policejní divizi, na kterou bude dohlížet oddělení komunitní bezpečnosti a prevence násilí.

Městská charta stanovuje, že rada musí poskytnout finanční prostředky policejním silám úměrně k počtu obyvatel. Aby tedy návrh prošel, rada se bude muset obrátit na veřejnost a uspořádat referendum, zda souhlasí se změnou charty během příštích voleb v roce 2021.

Policejní odbory návrh kritizují jako příliš vágní. Není podle nich schopen poskytnout odpovědi na otázky, jak přesně budou policejní sbory nahrazeny a jak nové oddělení bude zabraňovat zločinu.

Ani někteří aktivisté proti policejnímu násilí nejsou s návrhem spokojeni. Varují, že dává příliš pravomocí radě města, která podle nich už dříve selhala. Argumentují též, že samotní místní černoši si přejí vědět, kdo je bude chránit místo policistů.

Obyvatelé Minneapolisu přiznávají, že jsou rozděleni. Suad Mireová, recepční na klinice pro duševní zdraví, chce vidět konec policejní brutality. Není si však jistá, zda úplné zrušení policie nepovede k větší míře násilností.

Trenér Trueblood má jasno: „Policii potřebujeme.“

Smrt Geroge Floyda vyvolala vlnu nepokojů napříč USA:

29. května 2020


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video