Čína omezila Ťiangovu volnost pohybu a kontakt s vnějším světem loni v dubnu poté, co se obrátil na vedení země s prosbou, aby přehodnotilo svůj přístup k masakru na náměstí Nebeského klidu v Pekingu v roce 1989. Jeho manželka potvrdila, že Ťianga vězní v jejich domě.
Fotogalerie |
„Nesmí být v kontaktu s lidmi venku. Je pořád doma. Nemá žádnou možnost komunikovat s vnějším světem. Není na tom nejlépe. Jeho fyzické i duševní zdraví se zhoršuje,“ uvedla jeho žena. Ťiang musel podle ní loni kvůli zápalu plic do nemocnice, podrobnosti o jeho domácím vězení ale kvůli obavám nesdělila.
Osmaosmdesátiletý Ťiang se léčil ve stejné vojenské nemocnici v Pekingu, kde sám šedesát let pracoval. Zotavoval se téměř měsíc a podle jeho přátel k němu nikdo nesměl a jeho pokoj byl stále střežen.
K nemocnému během pobytu v nemocnici nepustili ani jeho rodinu, což ho natolik rozrušilo, že mu lékaři podle jeho přátel podávali silné tlumící léky, které vedly k částečné ztrátě paměti. „Dlouho jsme ho neviděli a nemůžeme ho kontaktovat. Slyšeli jsme, že léčba měla zásadní vliv na jeho mozek,“ uvedl jeden z nich.
Ťiang prosil čínské vedení o přehodnocení postoje k událostem jara 1989 několikrát. Čínská armáda tehdy na náměstí Nebeského klidu násilně potlačila demonstrace, na kterých lidé požadovali demokratizaci společnosti.
Údaje o počtu obětí vojenského zásahu se rozcházejí. Podle čínských vládních údajů přišlo při událostech v celé zemi o život 931 lidí. Amnesty International udává ale nejméně 1 300 mrtvých, neoficiálně se mluví až o 7 000 obětech. Masakr je v Číně dodnes jedním z nejcitlivějších společenských témat.
Nejdůležitější je mluvit pravdu, zdůrazňoval Ťiang
Ťiang se stal národním hrdinou poté, co v roce 2003 odhalil, že čínská vláda chtěla ututlat šíření epidemie SARS, na kterou po světě zemřelo 774 lidí. Krátce poté čínskou vládu opět vyzval, aby události roku 1989 uznala jako „vlastenecké hnutí“ a v roce 2004 proto musel podstoupit lekce ideologie.
Smrt lékaře, jenž varoval před koronavirem, naštvala Číňany |
„Chyby, kterých se čínská komunistická strana dopustila, by měla také sama vyřešit. Čím dříve a důkladněji se to stane, tím lépe,“ napsal Ťiang roku 2004 na výročí masakru.
V roce 2013 lékař zdůraznil, že je nutné mluvit pravdu. „Pro mě jako pro lékaře je zdraví pacientů na prvním místě. A nejdůležitějším rysem lékaře je mluvit pravdu. Za posledních padesát let jsem zažil řadu politických hnutí. Cítím, jak snadné je lhát. Proto trvám na tom, abych nikdy neřekl lež,“ prohlásil tehdy.
Smrt lékaře, který varoval před koronavirem, naštvala Číňany:
