Památník měl být odhalen letos u příležitosti 335. výročí bitvy u Vídně, kde se 12. září podařilo evropským národům zastavit postup útočícího tureckého vojska.
Úmysl vytvořit památník se objevil v roce 2011. Stát měl na Kahlenbergu, odkud Sobieckého jednotky proti Turkům vyrazily.
Kvůli stavbě vznikla komise a několikrát se sešly orgány Vídně a Krakova. Mnoho let se také na památník vybíraly peníze, napsal server polského veřejnoprávního rozhlasu Polskie Radio.
Plán se však zkomplikoval, když se novým starostou Vídně stal v červnu Michael Ludwig ze sociální demokracie. Od té doby se radnice údajně obává, že stavba nebude „politicky korektní“. Objevily se i informace, že představitelé Vídně památník chtějí, ale bez polského krále.
Autorem návrhu památníku je polský sochař Czesław Dźwigaj. Současný postoj Vídně jej překvapil. Tvrdí, že jeho návrh je částečně realistický a částečně abstraktní. Nezobrazuje prý však nikde půlměsíc ani žádné jiné symboly Turecka či islámu.
Dźwigaj zároveň upozornil, že ve Vídni již stojí dva památníky tatarské kavalerie, která v bitvě bojovala po boku Sobieského. Polsko a polského krále ale nepřipomínají.
Rakousko vyhostilo prvního imáma, čerpal finance z Turecka |
V Rakousku žije kolem 8,7 milionu obyvatel. Ministerstvo vnitra odhaduje, že přibližně 700 000 z nich tvoří muslimové a to většinou s původem v Turecku.
Vztahy Rakouska a Turecka jsou napjaté. Rakouský kancléř Sebastian Kurz v červnu oznámil, že jeho země zavře sedm mešit a vyhostí několik imámů. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan to označil za ukázku nepřátelského postoje Evropy vůči islámu.
