„Máme toho dost. Dostáváme rány uvnitř a teď nás mlátí ještě i venku,“ rozčílil se dozorce Thibault Capelle, když francouzská policie se štíty a slzným plynem v pátek rozháněla demonstraci před vchodem do věznice Fleury Merogis jižně od Paříže. V té je zavřený i terorista Salah Abdeslam a je jednou z největších v Evropě.
Za mřížemi tam jsou podle agentury Reuters téměř čtyři tisíce lidí. Vězňů a agresivity ve věznicích přibývá a mnozí dozorci mají pocit, že to vládu nezajímá. Policejní zásah tak jejich frustraci příliš nerozptýlil.
Dozorci podle listu Le Parisien považují svou práci za nebezpečnou, špatně placenou a v očích veřejnosti nepříliš respektovanou. Přelidněná vězení a podstav zaměstnanců ovšem bachaře tíží už dlouho. Podle loňských čísel na jednoho dozorce připadá zhruba 2,4 vězňů (v Česku to jsou necelí dva).
Přesilovka počesku: jeden dozorce hlídá 11 vězňů. Severní Ir jen jednoho |
Spouštěčem současných protestů bylo několik případů z různých věznic, kdy trestanci bachaře napadli. Ti proto počátkem minulého týdne na protest zablokovali vchody „svých“ věznic, v ulicích pálili pneumatiky a dřevěné palety, mnozí zase nepřišli do práce.
Postupně se do protestů zapojily až dvě třetiny věznic, celkem 130 ze 188. Barikády vyrostly v Marseille, Maubeuge, Lyonu i nedaleko Paříže.
Nejzávažnější útok se odehrál v káznici Vendin-le-Vieil na severu země, kde německý konvertita k islámu Christian Ganczarski zaútočil nožem (podle jiných zdrojů nůžkami) na tři bachaře.
Jedenapadesátiletý Ganczarski si ve Francii podle listu The Washington Post odpykává osmnáctiletý trest za útok na synagogu v Tunisku, při kterém v roce 2002 zemřelo 21 lidí. Američané ho také podezírají, že před 11. zářím pomáhal Usámu bin Ládinovi.
Francie zavádí opatření proti teroru, vězněné islamisty čeká izolace |
Očekává se, že Spojené státy požádají Francii v nejbližší době o vydání Ganczarskiho. V té mu však za pokus o vraždu dozorců hrozí další trest, na který už čeká v jiné severofrancouzské věznici, doplnil Guillaume Pottier ze syndikátu odborářů UFAP-UNSA.
V Mont-de-Marsan na jihozápadě Francie pak vězeň minulé pondělí zranil sedm dozorců, píše britský Guardian. A v době, kdy bachaři v ulicích žádali o bezpečnější pracovní podmínky, k nim ještě doputovala zpráva z Korsiky, kde byli vážně zraněni dva zaměstnanci tamní věznice Borgo.
Podle deníku Le Figaro útočník zvolal „Alláh akbar“ a bodl jednoho z dozorců do krku. Spolu s dalšími třemi komplici jej poté zatkli četníci, kteří přijeli uklidnit situaci. Náboženský radikalismus, kdy se z pouličních zlodějů ve vězení stanou nadšení džihádisté, přitom stál za čtyřmi z pěti nedávných napadení bachařů. Celkem podle francouzské správy věznic loni došlo ke čtyřem tisícům podobných případů.
Francouzská vláda už před třemi lety rozhodla o důsledné izolaci odsouzených radikálů, aby islamistické myšlenky nemohli šířit mezi ostatní mukly.
V celé Francii však „sedí“ na 70 tisíc lidí v budovách, které jsou dimenzované maximálně pro 60 tisíc trestanců. Dodržet nařízení je tak pro vedení věznic více než obtížné.
„Po několik let tu jsou všechny ingredience k tomu, aby takto důležitá krize explodovala,“ popisuje Adeline Hazan, která ve věznicích dohlíží na dodržování práv vězňů.
Nepustíme vězně k soudům, vyhrožují dozorci
Blokáda spuštěná 16. ledna málem zkomplikovala i aktuální a vysoce sledovaný proces s Jawadem Bendaoudem, známým „bytným“ pařížských atentátníků z 13. listopadu 2015. Bendaoud se brání, že o teroristických úmyslech ubytovaných neměl potuchy.
Pařížská prokuratura však má jiný názor a viní jej ze zatajování informací. Zaměstnanci nechvalně proslulé věznice Fresnes nedaleko Paříže, kde nyní podezřelý Bendaoud žije, se ovšem v rámci blokády rozhodli, že ho k soudu nepustí. „Jeho odjezd bude nutně přerušen,“ uvedl Jean-Francois Forget ze syndikátu odborářů UFAP-UNSA.
Bendaoud k soudu v Paříži nakonec podle francouzské televize BFMTV dorazil, nejde však jen o něj. Dozorci chtějí blokovat přesuny k soudu i u ostatních vězňů.
Jawad Bendaoud:
„Chceme, aby naše hnutí ještě posílilo,“ říká podle listu The New York Times Yoan Karar, zástupce unie dozorců Force Ouvrière. Podle něj se úterní setkání s ministryní spravedlnosti Nicole Belloubetovou točilo jen okolo dílčích technických opatření a velké problémy jako nedostatek zaměstnanců se na schůzce vůbec neřešily. Dozorci se tak chtějí sejít přímo s premiérem Édouardem Philippem.
Protesty jsou podle zahraničních pozorovatelů první velkou výzvou pro nového prezidenta Emmanuela Macrona od jeho nástupu do funkce. Macron už minulý týden přislíbil, že do konce února přijde s komplexním řešením, které půjde za dříve slíbenou výstavbu nových věznic.
Kromě nových zaměstnanců by podle něj vězením ulehčilo, kdyby více lidí dostávalo alternativní tresty, jako jsou veřejně prospěšné práce či domácí vězení.