„Projev pana Bartoše mi připomíná třicátá léta v Německu,“ uvedl znalec Josef Zouhar. Ve svých projevech Bartoš prý volá po vládě silné ruky. „Chce si to ‚vyřídit s negrama a s imigrantama‘,“ ilustroval na příkladu Zouhar.
V Bartošových proslovech jsou podle znalce taky prvky neonacismu. „Neonacismus proto, že přejímá část ideologie meziválečného Německa,“ vysvětlil znalec. Jedním ze znaků neonacismu je podle Zouhara „ohlupování lidí a útočení na jejich nejnižší lidské pudy“, čehož se podle něj Bartoš na demonstracích dopouští.
Zmínil také, že v projevech Bartoše našel i prvky antisemitismu. Zouhar pak přiznal, že Bartošovi jeho názory nezazlívá, ale vadí mu forma jeho prezentace, kdy na demonstrace chodil s oprátkou a proklamoval hesla: „ Už toho máme dost“, „Vezmeme hole“ a „Máte na to týden“.
Tyto násilnické proslovy považuje za naprosto společensky nepřijatelné. „Část projevu byla kritikou současných poměrů, ale jeho kritika přerostla v něco, co bych považoval za závadné,“ podotkl Zouhar. V souvislosti s tím mu také vadí knihy, které Bartoš na demonstracích prodával.
Obhájce zpochybnil znalcovu věrohodnost
„Knihou ‚Zpověď. Jsem antisemita’ dává jednoznačně najevo, že je antisemita,“ uvedl Zouhar s tím, že Bartoš v knize čtenáři předkládá, že židovská otázka je stále problém a je třeba jí vyřešit.
Bartoš už v červenci neuspěl u soudu s požadavkem předčítat jeho knihy:
Kniha je podle něj plná antisemitismu. Tvrdí, že holokaust je vymyšlený. Některé další publikace jsou pak rasistické a podněcují k nenávisti vůči Židům, poznamenal znalec.
Národní demokracie je extremistická, souhlasí znalec s vnitrem |
Obhájce Bartoše Robert Cholenský pak stále dokola kladl znalci dotazy, jestli jsou v Bartošových projevech někde doslovně uvedeny projevy nenávisti a žádal ho opakovaně, aby četl jednotlivé Bartošovy výroky. Soudkyně Pavla Hájková mu následně řekla, že je to zřejmé každému průměrně inteligentnímu člověku. Cholenský poté zpochybnil znalcova tvrzení s tím, že může být podjatý. Za posudek totiž dostal zaplaceno. Dovodil si, že když je znalec v důchodu, tak může být posudek jedním z mála zdrojů jeho příjmů.
Státní zástupce obžaloval Bartoše kvůli schvalování genocidy, podněcování k nenávisti a hanobení národa. Třech trestných činů proti lidskosti se měl dopustit ve svých knihách, projevech a komentářích.
Obvodní soud pro Prahu 1 řeší Bartošovy výroky již od července letošního roku. Bartoš totiž trval na tom, aby se před soudem četly všechny jeho knihy. Nicméně to soudkyně zamítla. Hlavní líčení mělo pokračovat výslechem znalce, kterého ale den před slyšením odvezla záchranka do nemocnice. U soudu se tedy pouštěly Bartošovy projevy natočené na demonstracích. Vzhledem k nekvalitnímu záznamu mu ale na většině záznamů nebylo rozumět.
Není to jediný Bartošův soud
Bartoš byl loni v březnu společně s místopředsedou Národní demokracie Ladislavem Zemánkem pravomocně odsouzen k roční podmínce. Trest mu byl uložen za jeho projevy u hrobu Anežky Hrůzové, oběti vraždy z roku 1899. Za vraždu byl potrestán Žid Leopold Hilsner a soudní proces provázely pověry o rituální vraždě, jejichž šíření se snažil zabránit například i bývalý československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Bartoš se Zemánkem u hrobu zanechali ceduli, na kterou mimo jiné napsali: „Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena“. Bartoše se Zemánkem potrestal jihlavský soud takzvaným trestním příkazem, později se případ dostal k nadřízenému soudu (více v článku Podmínka pro radikála Bartoše za výroky u hrobu Hrůzové platí). Bartoš následně podal dovolání Nejvyššímu soudu. V případě neúspěchu je prý rozhodnut dovést věc až k soudu Ústavnímu.
Kromě toho podal Bartoš žalobu na ministerstvo vnitra, protože jeho ultrapravicovou stranu Národní demokracie zařadilo do svých výročních zpráv o extremismu. Resort tím podle Bartoše poškozuje pověst strany. Nicméně soudní znalec jí ale označil za extrémistickou (více v článku Národní demokracie je extremistická).
