Ministr vnitra by chtěl právní úpravou dosáhnout toho, aby „existoval vztah mezi úspěšnou integrací a povolením, jak dlouho smí člověk zůstat v Německu“. Změnu dosavadního zákona o integraci, která azylantům umožňuje získání povolení k trvalému pobytu po třech letech, by chtěl de Maizière předložit v květnu.
Uprchlická krizeATÉNY: Uprchlíci bydlí na pustém letišti IDOMENI: Svědectví českého dobrovolníka LESBOS: Hřbitovy jsou plné ČECH VE ŠVÉDSKU: Vždy jsme byli humanitární zemí HOTSPOTY: Jak funguje registrační centrum EXPERTKA: Turci měli lepší karty TRAJEKTY: O lístky na pevninu je boj SEX: Němci běžencům vysvětlují orgasmus ZDRAVOTNICTVÍ: Němci těží z přílivu syrských doktorů CHIOS: Běženci na Homérově ostrově KOMENTÁŘ: Švédská frustrace NOVÉ TRASY: Jak obejít ploty na Balkáně |
Kromě navázání povolení k pobytu na ochotu se integrovat do německé společnosti chce ministr vnitra v novele zakotvit také opatření, na základě kterého by úřady mohly určovat žadatelům o azyl místo pobytu. „Nechceme vytvářet ghetta,“ zdůvodnil tento krok ministr.
Odborníci dlouhodobě varují, že žadatelé o azyl se budou chtít stěhovat do velkých měst, kde často žijí jejich příbuzní či členové jejich komunit a kde je rovněž snazší získat práci. Podle de Maizièra by se ale azylanti měli zdržovat tam, „kde to my jako stát uznáme za vhodné, a ne tam, kde to za vhodné uzná uprchlík“. Právo nakázat azylantům místo pobytu by úřady podle ministra měly mít tak dlouho, dokud si nebudou běženci schopni zajistit vlastní živobytí.
Podle Ústavu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem je už nyní zjevné, že se uprchlíci nestěhují do oblastí, kde by bylo nejvíce zapotřebí nové pracovní síly. V minulosti se objevily i návrhy, aby azylanti zalidnili města ve východní části Německa, která po sjednocení zaznamenala velký odliv obyvatel.
Podpora integrace
„Musíme integraci nejen podporovat, ale i vyžadovat,“ uvedl vicekancléř a předseda vládní Sociálnědemokratické strany (SPD) Sigmar Gabriel. Podmínkou ale podle něj je, aby stát nabídl dostatečný počet míst v integračních a jazykových kurzech. Návrhy ministra vnitra podpořila i bavorská Křesťanskosociální unie (CSU), podle níž by mohlo jít „o důležitý stavební kámen při zvládání migrační krize“.
Naopak opoziční strana Zelených návrh zkritizovala. Místo zavádění sankcí by měla spolková vláda rozšířit nabídku integračních kurzů, uvedl předseda frakce ve Spolkovém sněmu Anton Hofreiter. Proti se postavily i německé odborové svazy. Ochota běženců se integrovat je mnohem větší než nabídka spolkové vlády, řekla předsedkyně odborů Annelie Buntenbachová, podle které si nelze úspěšnou integraci vynutit sankcemi.
Do Německa v loňském roce přišlo asi 1,1 milionu migrantů především z Blízkého východu a severní Afriky, kteří požádali nebo chtějí požádat o udělení azylu. Letos podle ministra de Maizièra přišlo do země už dalších sto tisíc lidí.
