Samotné volbě předcházely prezentace všech pěti kandidátů. O místo soupeřili kromě Zavorala a Skřivánka také děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Končelík, vedoucí právník Psychiatrické nemocnice Bohnice Tomáš Němeček a ředitel portfolia strategických projektů a finančního řízení České spořitelny Michael Kralert.
Radní se již dříve shodli v tom, že žádný z projektů výrazně kvalitativně nevybočoval. Některé byly psané příliš manažerským stylem bez zohlednění specifik veřejnoprávního rozhlasu, jiné zase málo akcentovaly nadcházející digitalizaci rozhlasového vysílání. Většina kandidátů se ve svých prezentacích zdůrazňovala nutnost zaměřit se na zpravodajství a vylepšení stanic Radiožurnál a ČRo Plus.
René ZavoralNarodil se v roce 1976 v Havířově. Vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Od dubna 2013 pracuje jako náměstek generálního ředitele Českého rozhlasu pro program a vysílán. Kariéru v ČRo zahájil v roce 2000, kdy zastával pozici PR manažera. V letech 2005 až 2006 působil v Komerční bance v korporátní komunikaci. Působil také jako předseda místního sdružení ODS v Čelákovicích. Následně se ale vrátil do veřejnoprávního média, kde v letech 2011 až 2013 řídil strategický rozvoj rozhlasu, odbor komunikace či marketing a PR. |
Z prvního kola volby postoupili Zavoral s pěti hlasy a Skřivánek, který obdržel dva hlasy. Skřivánek připomněl, že „všechny velké mediální domy patří oligarchům a kvůli tomu roste význam médií veřejné služby.“ Podobně hovořil i Zavoral, podle kterého se česká média koncentrují do rukou soukromých vlastníků, což může ovlivňovat obsah. Proto je podle něj důležité v rozhlase rozvíjet kvalitní občanskou a investigativní žurnalistiku.
„Z mého pohledu je Český rozhlas unikátním a nenahraditelným médiem,“ uvedl na úvod své prezentace Zavoral. Během ní také sdělil, že v rozhlase pracuje už patnáct let. Uznal, že ne vše se mu povedlo, zejména v oblasti nedotažené personální agendy nebo přílišné centralizace. Z Českého rozhlasu chce vytvořit pilíř demokracie a dobrého žití v České republice.
Jeho první kroky povedou k vytvoření šestiletého finančního plánu, chce vytvořit kvalitní kariérní řád nebo se zasadit o fixaci koncesionářského poplatku na inflaci a vrácení DPH. Oproti dosavadnímu systému náměstů a ředitelů chce ustanovit sedm ředitelů podlehajících generálnímu řediteli. Od této změny si slibuje efektivnější rozhodování, kontrolu a flexibilitu.
Na úvod zasedání rady rovněž oznámil její předseda Petr Šafařík, že na konci března skončí. Zdůvodnil to svým pracovním vytížením. Jméno Šafaříka se skloňovalo zejména v souvislosti s únikem e-mailů určených premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (více o Šafaříkově odchodu čtěte zde).
Český rozhlas bude letos hospodařit s vyrovnanými příjmy a výdaji ve výši 2,193 miliardy korun. Loni to bylo 2,233 miliardy Kč, ale údaje jsou srovnatelné jen částečně, protože rozhlas přechází na novou metodiku rozpočtování. Základem hospodaření ČRo jsou koncesionářské poplatky ve výši 45 korun měsíčně, které budou v roce 2016 znamenat celkový příjem 2,05 miliardy korun. Dalších 85 milionů korun jsou očekávané výnosy z reklamy a sponzoringu. ČRo zaměstnává asi 1 500 lidí.
