"Nemalá část škol by nemohla plnit výuku," apeloval na kolegy Chládek. A vyjmenoval skupiny učitelů bez VŠ vzdělání, kteří by dostali výjimku.
Učitelé, kterým je více než 55 let a mají za sebou delší než dvacetiletou praxi. Také rodilí mluvčí vyučující cizí jazyk. Jako na dočasně kvalifikované by se pohlíželo i na umělce, trenéry a odborníky v oboru, kteří učí maximálně na poloviční úvazek.
Když bude zákon schválen, mohli by ovšem ředitelé škol dát v "nezbytném rozsahu" a na "nezbytnou dobu" výjimku i dalším učitelům bez vysokoškolského vzdělání. To je dostatečně pružná formulace na to, aby výjimku mohl dostat prakticky kdokoli. Návrh zákona ale také předpokládá, že všichni ostatní, kteří VŠ vzdělání nemají, by do konce roku měli alespoň zahájit studium pro získání pedagogické kvalifikace, jinak by měli skončit.
Ministr Chládek to ve středu s obhajobou zákona v Poslanecké sněmovně neměl úplně lehké. "Každá výjimka je cesta do pekla," podotkla na adresu vládního návrhu jeho stranická kolegyně Vlasta Bohdalová, civilním povoláním více než třicet let učitelka.
"Požadavek na doplnění vzdělání existuje v zákoně již deset," připomněla poslankyně ČSSD Bohdalová k výjimce, kterou mají dostat některé skupiny pedagogů, kteří nemají vysokoškolské vzdělání.
"Jestli platí zákon pro všechny, měl by platit také pro učitelé," prohlásila expertka TOP 09 pro oblast školství Anna Putnová. Navrhla proto zamítnutí vládního návrhu. Nezískala ale pro svůj návrh dostatečnou podporu. Zákon tak postoupil do druhého čtení a řešit ho budou parlamentní výbory.
"Vysmějeme se těm, kteří své povinnosti vzali vážně. Jde o jistý princip dodržování pravidel, která byla vyhlášena dlouho dopředu," podpořil ji šéf poslanců TOP 09, exministr financí Miroslav Kalousek. Vítězi v tomto sporu by podle něj neměli být ti, kteří na pravidla kašlou, protože se spoléhají na to, že pak přijde "nějaký Chládek" a ten jim stejně dá výjimku.
