"Pod parketami by mohly být ještě další dvě kostry," potvrdil archeolog Jakub Vrána. Na první část kostry ze zhruba 12. století tu jeho tým narazil na konci minulého týdne. "Pokud se nám podaří najít ještě nějaké, budeme tu zřejmě v průzkumu pokračovat," dodal Vrána.
Kosti sem kdosi před staletími jen tak naskládal na hromádku. "Je dost pravděpodobné, že zde bylo pohřebiště. Když sem ukládali dalšího mrtvého, narazili zřejmě na starší kosti, které takto uložili vedle tehdejšího nebožtíka," vysvětlil archeolog.
"Kopeme v raně středověké vrstvě ze zhruba 11. až 12. století. Musíme si však uvědomit, že se sem ty kostry dostaly pravděpodobně při pohřbech. Jsou tak o něco mladší. Ti, kteří je sem uložili, se do této hloubky zkrátka prokopali," dodal.
Kostra ležela jen asi sedmdesát centimetrů pod podlahou muzea.
Ani u jedné z koster, na které archeologové prozatím pod podlahou muzea narazili, však nebyly žádné jiné předměty. To podle Vrány přece jenom ukazuje na jejich středověký původ.
"V mladších hrobech, například renesančních či barokních, bývají alespoň kovové knoflíky či nějaký nožík," srovnává archeolog. Připouští tak, že by objevy jeho týmu mohly pocházet ze zhruba 12. až 13. století. Konečné slovo ohledně původu a stáří vykopávek budou mít ale až expertizy.
Nalezené kostry by podle odhadu archeologů mohly pocházet ze 12. až 13. století, definitivně ale stáří potvrdí až další expertizy a zkoumání.
"Prozatím to vypadá tak, že by tady pod parketami mohly být ještě další dvě kostry," rozhlíží se Vrána po okrajích zhruba sedmdesát centimetrů hluboké jámy v dnešním skladišti muzea. Ještě na konci osmdesátých let pak lidé tuto místnost znali jako takzvaný Malý sál.
"Jsem zvědavý, v jakém budou stavu, jelikož ty předcházející nebyly celé. Poničili je lidé v baroku, když zde kopali a stavěli základy zídky," přibližuje Vrána. Kdy s vykopávkami archeologové v muzeu skončí, ještě není v tuto chvíli jasné. "Pokud najdeme ještě další kostry, budeme v našem průzkumu zřejmě pokračovat," předpokládá.
