Demjanjuka přivezli soudní zřízenci na kolečkovém křesle. Během svědectví seděl tiše se zavřenýma očima. s dekou přehozenou přes klín. Po zahájení procesu na konci listopadu byl proces s ním přerušen kvůli jeho zhoršenému zdravotnímu stavu.
Muž, který po válce dlouhá léta žil v USA jako spořádaný občan, před tribunálem čelí obvinění, že se podílel na smrti 27 900 Židů v době, kdy podle obžaloby sloužil v Sobiboru jako strážce. Celkem bylo za války v Sobiboru zavražděno na čtvrt milionu Židů.
John Demjanjuk v soudní budově (21.12.2009)
Pozdvižení v sále, kde svědci vypovídali, způsobil obhájce obžalovaného Ulrich Busch, když se na jednoho přeživšího obrátil s otázkou, zda údajná "židovská policie" nebyla "horší než nacisté".
Kdesi totiž četl, že židovská pořádková služba v nizozemském sběrném táboře Westerbork zacházela s Židy určenými k transportu do Sobiboru hůř než příslušníci nacistických jednotek SS. Na žádost soudu však neuvedl zdroj svých informací. "Když zagooglujete, najdete to," citoval Busche server zpravodajského magazínu Focus.
Před soudem nakonec promluvilo osm z několika desítek pamětníků, kteří se přihlásili jako svědci obžaloby. Jde především o desítky příbuzných a blízkých obětí v Sobiboru.
Osmasedmdesátiletý Philip Jacobs vzpomínal na okamžik, když jeho rodiče a jeho milá, tehdy 21letá Ruth, byli v červenci 1943 odesláni do Sobiboru z nizozemského transportního tábora Westerbork. Tam po nich stopa končí. "Ztratil jsem lásku svého života," řekl mimo jiné podle agentury AP Jacobs, který nyní žije v Amsterodamu. "Často se trýzním myšlenkou, proč jsem zůstal naživu, proč jsem svou rodinu nechal svému osudu," dodal.
"Události z té doby si připomínám každý den," uvedl Jakobs, který sám uprchl z okupovaného Nizozemska v roce 1941 s pomocí peněz svého otce. Skončil v Británii, kde bojoval proti nacistům v Královském letectvu.
POSLEDNÍ VELKÝ PROCES S NACISTY?Profil Johna Demjanjuka a další velké procesy s nacisty od konce druhé světové války |
Třiaosmdesátiletý Robert Cohen, který sám přežil tábor smrti v Osvětimi, svědčil, že bratr a rodiče "odjeli do Sobiboru a od té doby jsem je už nikdy neviděl".
Cohen vypověděl, že v několika táborech strávil celkem 27 měsíců. a mimo jiné vzpomínal, jak byl v transportu 10 dnů v otevřeném železničním vagonu, aniž by jim někdo dal jídlo či pití. Připomněl, že vězni původně neměli žádnou představu, co s nimi nacisté zamýšlejí. "Byli jsme velmi naivní," řekl.
Mezi nizozemskými Židy zavražděnými v Sobiboru byli rovněž rodiče dnes sedmdesátiletého Marca de Groota. Jeho rodinu odvezli nacisté, když mu bylo tři a půl roku. On sám unikl jen díky tomu, že si zrovna hrál u sousedů.
Demjanjuk sám před procesem připustil, že sloužil v jiných koncentračních táborech. To, že byl i v Sobiboru, však popírá. Svědčí proti němu ale služební průkaz a esesácký seznam dozorců vzešlých z válečných zajatců, které má mnichovské státní zastupitelství k dispozici.
Rozsudek nad Demjanjukem by měl zemský soud v bavorské metropoli vynést příští rok v květnu. Obžalovanému hrozí až 15 let vězení. Mnozí experti však pochybují, že se jej podaří odsoudit.
