Před 30 lety překvapila církev sebe i svět: papežem se stal Karol Wojtyla

  10:16
Před třiceti lety byl zvolen papež Jan Pavel II. Přes počáteční nedůvěru k němu se ukázalo, že to byla převratná volba.

Jan Pavel II. po přistání na krakovském letišti, 16. června 1979 | foto: Profimedia.cz

Rok 1978 někdy bývá nazýván rokem tří papežů, vrcholícím volbou prvního neitalského papeže od roku 1522, krakovského kardinála Karola Wojtyly. V okamžiku, kdy před sedmou večer 16. října vystoupil málo známý Polák na balkon Svatopetrského chrámu, nikdo netušil, že se v tuto chvíli začala psát jedna z nejvýraznějších kapitol historie moderního papežství.

Měsíc papeže úsměvů
Onu největší rošádu na papežském stolci v minulém století zahájila v srpnu 1978 smrt Pavla VI., jednoho z hlavních architektů II. vatikánského koncilu. Kardinálská konkláve však netrvala příliš dlouho, možná i kvůli nesnesitelným vedrům.

Navenek prosákly informace, že nyní by se mělo sáhnout po neitalském kandidátovi. Nikomu se však nechtělo měnit tradiční schémata a po čtvrtém kole volby byl znám nový "Petrův náměstek“, benátský patriarcha Albino Luciani, který vešel do historie jako Jan Pavel I. Ten je v širokém povědomí znám zejména jako "papež úsměvů“, symbolizující spontánní srdečnost, jež oslovovala politiky i lidi na ulicích. Životní styl pro něj představovala jednoduchost a pokora, což dal najevo již při slavnostním uvedení do úřadu, když například odmítl korunovaci papežskou tiárou. Přestal používat také plurál majestatikus. S jeho nástupem byly proto spojovány velké naděje.

Avšak ráno 29. září 1978 našli Jana Pavla I. v ložnici bez známek života. Jako oficiální příčina smrti byl udáván srdeční infarkt. Nečekaná smrt řadu lidí zaskočila. Z tohoto důvodu se objevily nejrůznější spekulace o nepřirozených příčinách úmrtí, které však byly postupem doby vyvráceny.

Kardinál König pracuje
Do Říma se znovu sjelo kardinálské kolegium, nyní znejistělé z tak brzkého odchodu předchozího pontifika. O to více se také rozvířily spekulace o tom, kdo usedne na Petrův stolec. Velká část médií tvrdila, že největší šance má znovu Ital.

Ve prospěch těchto teorií hovořila složitá situace, jež panovala v zemi pod Apeninami ve druhé polovině sedmdesátých let. Vzestup prožívala komunistická strana, která výrazně uspěla v parlamentních volbách v červnu 1976. Vláda čelila agresivitě ultralevicových Rudých brigád, jež na jaře šokovaly zemi únosem a vraždou oblíbeného křesťanského politika (a pětinásobného premiéra) Alda Mora, hledajícího kompromis mezi pravým a levým spektrem.

Střety mezi levičáky a fašistickými bojůvkami byly na denním pořádku. Političtí analytici se obávali, že beztak nestabilní situace by se v případě volby neitalského papeže ještě prohloubila. Papež totiž v poválečné Itálii hrál i roli protektora křesťanských demokratů, ovládajících od války politickou scénu. Také vlivní němečtí kardinálové v čele s mnichovským arcibiskupem Josefem Ratzingerem si přáli, aby ve Vatikánu sídlil muž pevné ruky, který se rozhodně postaví levičáckým tlakům.

Tyto debaty šly mimo krakovského arcibiskupa. Wojtyla sám byl přesvědčen, že nepatří k favoritům, a na zahájení konkláve 14. října dokonce dorazil se zpožděním jako jeden z posledních, protože navštívil v nemocnici svého polského přítele.

. Dali na slova vídeňského kardinála

Bylo třeba, aby se papežem nestal nějaký byrokrat, odtržený od reality života, nýbrž skutečný "pastýř" své diecéze.

V prvních kolech volby se sympatie rozdělily mezi dva kandidáty. Konzervativní proud favorizoval janovského arcibiskupa Siriho, známého jako zastánce přísné centralizace vatikánské moci a odpůrce zásadnějších změn. Progresivisté si vyhlédli florentského arcibiskupa Benelliho, blízkého spolupracovníka Pavla VI., muže s bohatými znalostmi praxe ve vatikánských úřadech. Žádný z táborů však neměl dostatek sil, aby svého favorita protlačil. Patová situace probouzela bezradnost. Tak přišla chvíle pro vídeňského kardinála Franze Königa.

König již při srpnové volbě prosazoval Wojtylu. Nebyl sice úspěšný, ale když po smrti Jana Pavla I. novinářům říkal "Potřebujeme opět papeže naděje“, měl o svém kandidátovi jasno.

Nemějte strach
Po neúspěšných prvních kolech volby tedy začal obcházet kolegy v kardinálském purpuru a většinu z nich přesvědčil o tom, že je třeba, aby se papežem nestal nějaký byrokrat, odtržený od reality života, nýbrž skutečný "pastýř“ své diecéze. König podle vzpomínek také očekával, že muž z Východu poskytne potřebné nové spirituální impulzy k rozvoji církve, která se potácela po koncilu v názorových rozepřích. Nikoliv nepodstatným faktorem se ukázala také lepší fyzická konstituce sportovně založeného Wojtyly.

König však musel nejprve přesvědčit konzervativního polského primase Wyszynského, který se obával narušení dlouholeté tradice i toho, že Wojtyla je příliš mladý a nezkušený. Stejného mínění pravděpodobně byli i další vlivní členové kardinálského kolegia. Přesto se uvádí, že Wojtyla nakonec obdržel 99 hlasů ze 111.

. Herec na jevišti světa

Jako herec se dokázal s jistotou pohybovat i na jevišti tohoto světa a od počátku si získával veřejnou přízeň.

Již první veřejná vystoupení Jana Pavla II. odvála pochyby. Jako herec se dokázal s jistotou pohybovat i na jevišti tohoto světa a od počátku si získával veřejnou přízeň. Současně dokázal přesvědčivě a důvěryhodně říci ta správná slova ve správném čase. Během slavnostní inaugurační ceremonie apeloval na politické a ekonomické světové vůdce, aby otevřeli systémy a poskytli tak prostor důstojnému životu svých občanů. Do historie vešel i jeho tehdejší výrok "nemějte strach“, povzbuzující k odvaze čelit tlaku ideologií i civilizačním výzvám.

První výsledky politiky Jana Pavla II. na sebe nenechaly dlouho čekat a projevily se zejména v jeho rodné zemi. Zde vypukl po oznámení výsledku volby jásot, stranické vedení se však ocitlo v šoku. Komunistický šéf Edward Gierek údajně prohlásil: Je to velká chvíle pro Polsko, ale velká komplikace pro nás. To se potvrdilo zanedlouho, při první návštěvě Jana Pavla ve vlasti na jaře 1979, kde se setkal s obrovskými ovacemi na všech místech, kde se objevil. Následovala aktivizace nezávislých odborů a vznik Solidarity v létě 1980.

Jak připomínají polští historici Frizske a Zaremba, vystoupení katolické církve v Polsku byla v sedmdesátých letech stále odvážnější a její vrcholní představitelé kriticky poukazovali na porušování občanských práv a kulturní i politickou nesvobodu. Mezi přední kritiky režimu náležel právě i Wojtyla. Těžkou hlavu tak přidělal jeho nástup celému východnímu bloku.

Jeden z účastníků slavnostní inaugurace později prohlásil, že "ve Vatikánu ani v okolním světě nebudou jeho pontifikátem nadšeni, ale rozhodně to bude pontifikát nevšední“. Čas ukázal, jak prorocká to tehdy byla slova.

Autor:

Politolog: Dělnická třída opustila levici a míří k populistické tyranii většiny

  • Nejčtenější

Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve

6. května 2024  15:47,  aktualizováno  7.5

Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...

Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další

4. května 2024  17:40,  aktualizováno  21:09

Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média

6. května 2024  12:35

Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...

S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti

6. května 2024  12:02,  aktualizováno  13:46

Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“

6. května 2024  12:46,  aktualizováno  7.5 9:13

Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...

Česká televize odvysílá před eurovolbami i debatu evropských lídrů

12. května 2024

I Česká televize nabídne divákům před volbami do Evropského parlamentu předvolební debaty lídrů...

Hrad začal platit cesty prezidenta. Za Zemana je celé musely financovat kraje

12. května 2024

Premium Když prezident přijede do krajů, nemá kolem toho být obrovská pompa, která stojí nejen hodně...

Pomohli její zemi bránit proti Japoncům. Filipínka teď o Češích vydává knihu

12. května 2024

Premium Měli to být spojenci nepřítele, ale namísto toho čtrnáct statečných Čechů nasadilo život, aby...

Úlet novin pečetil Trumanův triumf, lovec gangsterů už šok nerozdýchal

12. května 2024

Seriál Americké prezidentské volby dokážou překvapit, i když si všichni myslí, že dopředu vědí, jak...

Zpěvačka Tereza Kerndlová měla autonehodu. Poslala vzkaz ze záchranky

Tereza Kerndlová (37) a její manžel René Mayer (53) měli v úterý ráno autonehodu. Na mokré vozovce do nich zezadu...

Kamion před nehodou vůbec nebrzdil, moderní tahač by tragédii zabránil

Policie obvinila řidiče za smrtelnou nehodu na D1. Litevský kamioňák narazil do osobního auta a natlačil ho na tahač s...

První světová válka zničila část Francie natolik, že tu stále řádí smrt

Řídkým rozvolněným lesem pokrytá pahorkatina u francouzského Soissons, Compiégne, Lens či Cambrai přirozeně svádí k...

V 59 letech zemřela herečka Simona Postlerová, ještě v sobotu zkoušela

Zemřela divadelní a filmová herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let. Zprávu o úmrtí potvrdil nadační fond Dvojka...

Miss Czech Republic 2024 se stala studentka Adéla Štroffeková z Prahy

Vítězkou 15. ročníku Miss Czech Republic se stala studentka Adéla Štroffeková (21). Českou republiku bude reprezentovat...