Jak probíhá volba papeže, kdo ho může volit, kdo může být zvolen a jaké jsou první kroky po oznámení jména kardinála, který se stane novým Svatým otcem?
Jak probíhá konkláve
Konkláve začíná ráno mší v bazilice svatého Petra, poté kardinálové přejdou do Sixtinské kaple. Tam složí slavnostní kolektivní přísahu, kterou čte děkan kardinálského sboru. Pak jdou všichni za sebou ke stolu v přední části kaple, kde se každý dotkne vystaveného evangeliáře a přednese předepsanou větu osobní přísahy.
První den se hlasuje jen jednou, odpoledne. Pokud nikdo z kandidátů nezíská dvě třetiny hlasů, volí se další dny nanejvýš čtyři volební kola denně – dvě dopoledne a dvě odpoledne; dvě hlasování následují vždy těsně za sebou.
Pokud není o novém papeži rozhodnuto do tří dnů, konkláve by si mělo vzít den volna. Ani v tento den ale kardinálové nesmějí opustit Vatikán. Po zhruba 30 neúspěšných volbách pravidla počítají s jakýmsi druhým kolem mezi dvěma jmény, která v předchozí volbě dostala nejvíce hlasů.
Každý kardinál píše na lísteček s předtištěným textem „Eligio in Summum Pontificem“ (“Volím za nejvyššího pontifika“) jméno svého kandidáta. Žádoucí je změnit rukopis, aby nebyl jednoznačně rozpoznatelný.
Přeložený lístek hodí do urny před oltářem. Skrutátor poté zkontroluje, zda je tolik lístků v urně, kolik volitelů. Kdyby počet nesouhlasil, lístky se spálí a volba je neplatná. Pokud počet lístků souhlasí, skrutátor přečte zapsaná jména a hlasy se zapíšou do seznamu. Lístky se navlečou na šňůru, znovu přepočítají a po dvou kolech se spálí. Po každém kole se pořídí zápis o hlasování. Tento seznam se pak zapečetí a archivuje.
Přípravy na konkláve vrcholí, na střechu Sixtinské kaple hasiči nainstalovali komín |
Kdo volí papeže
O novém papeži rozhodují kardinálové, kterým v den úmrtí papeže nebylo ještě 80 let. Podle statistik Vatikánu je kardinálů-volitelů 135, kvorum by tak činilo 90 hlasů. Dva volitelé, kardinálové Antonio Caňizares a Vinko Puljić, podle tisku v uplynulých dnech oznámili, že kvůli zdravotnímu stavu na konkláve nepřijedou. Kardinálové volitelé mají povinnost se do Vatikánu dostavit na volbu papeže, pokud jim v tom nebrání nemoc či jiná vážná překážka.
Mezi voliteli jsou zástupci 71 národů a poprvé i rodáci ze zemí jako Haiti, Kapverdy či Švédsko, uvádí církev.cz Nejmladším účastníkem konkláve bude Australan Mikola Bychok, kterému je 45 let, nejstarším volitelem Španěl Carlos Osoro Sierra, 79 let. Nejpočetněji jsou zastoupeni kardinálové narození v roce 1947 (celkem 13 volitelů).
V konkláve se objeví pět kardinálů jmenovaných sv. Janem Pavlem II., 22 jmenovaných Benediktem XVI. a 108 jmenovaných papežem Františkem.
Podle církevních pravidel musí kardinálové pomlčet o průběhu volby, i o tématech, o kterých mluvili během konkláve.
Kolik hlasů je zapotřebí k volbě papeže?
K platné volbě nového papeže je zapotřebí dvoutřetinová většina přítomných voličů. Pokud celkový počet voličů není dělitelný třemi, je nutný jeden další hlas.
Pokud hlasování začíná odpoledne prvního dne, koná se pouze jedno hlasování. V následujících dnech se konají dvě hlasování dopoledne a dvě odpoledne.
Po sečtení hlasů jsou všechny hlasovací lístky spáleny. Pokud hlasování není úspěšné, z komína nad Sixtinskou kaplí vychází černý kouř. Pokud je papež zvolen, z komína stoupá bílý kouř.
Pokud se voliči po třech dnech neúspěšného hlasování nedohodnou na kandidátovi, je povolena přestávka v délce až jednoho dne, během které se modlí, volně diskutují a kardinál proto-diakon (kardinál Dominique Mamberti) přednese krátké duchovní povzbuzení.
Co se děje po zvolení nového papeže?
Jakmile kardinálové zvolí nového papeže, poslední z kardinálů-jáhnů zavolá do Sixtinské kaple sekretáře kardinálského kolegia a ceremonáře papežských liturgických obřadů.
Děkan kolegia se jménem všech voličů zeptá: „Přijímáte své kanonické zvolení nejvyšším veleknězem?“ A když nový Svatý otec souhlasí, následuje otázka „Jaké jméno si přeješ používat?“.
Ceremonář sepíše dokument o přijetí volby a zaznamenává zvolené jméno. Od tohoto okamžiku získává nově zvolený papež plnou a nejvyšší autoritu nad univerzální církví a konkláve tímto okamžikem končí.
Kardinálové voliči poté vzdají novému papeži hold a slib poslušnosti a poděkují Bohu.
Hlasovací lístky jsou spáleny a bílý kouř, který se vyvalí z komína, oznámí světu, že nový papež je na světě. Vůbec poprvé ohlásí nového papeže i zvuk zvonů baziliky svatého Petra.
Oznámení nového papeže
Poté nový pontifik odchází do sakristie, kde obdrží bílý papežský oděv a kolem krku zvláštní štolu z bílé vlny (palium) se třemi vyšitými kříži jako odznak své svrchované moci.
Protože předem nikdo neví, kdo se stane papežem, je oděv připraven ve třech velikostech.
Na balkon u baziliky svatého Petra vystoupí nejprve první z kardinálů-jáhnů, který k lidu pronese latinsky „Annuntio vobis gaudium magnum,“ což znamená česky „Zvěstuji vám velikou radost.“
Následuje slavná věta „Habemus Papam“, tedy Máme papeže. Oznámí jméno zvoleného kardinála a jméno, které si zvolil. Potom nový papež z téhož balkonu udělí první apoštolské požehnání Urbi et Orbi z lodžie baziliky sv. Petra.
Papež František po svém zvolení ohromil věřící čekající na Svatopetrském náměstí svými prvními slovy, která byla velmi prostá: Bratři a sestry, dobrý večer.
Posledním krokem je, že po slavnostní inauguraci pontifikátu a v přiměřené lhůtě nový papež formálně převezme Patriarchální baziliku sv. Jana Lateránského.
Kandidáti na papeže
Staré italské přísloví praví: „Kdo vchází do konkláve jako papež, odchází jako kardinál“. Varuje před tím, aby lidé věřili před konkláve zprávám o možných favoritech. Těm, kteří mají šanci na zvolení, se říká papabili. Při minulé volbě však Jorge Mario Bergoglio nebyl zmíněn mezi možnými kandidáty ani jednou. A stal se prvním papežem z amerického kontinentu a prvním z Tovaryšstva Ježíšova (jezuitů).
Favoritů na post papeže je podle expertů i sázkových kanceláří celá řada. Nejblíže k postojům, které zastával František, mají arcibiskup z Boloně Matteo Zuppi, biskup z Malty Mario Grech či kanadský kardinál a brněnský rodák Michael Czerny. Ten však má nevýhodu, že je podobně jako zesnulý papež jezuita, a je tak méně pravděpodobné, že by kardinálové dvakrát za sebou zvolili člena tohoto řádu.
Naději na zvolení mají ze silné americké církve arcibiskup z New Yorku Timothy Dolan, ten zastává výrazné postoje proti potratům, či kardinál Robert Francis Prevost z Chicaga, který nyní působí ve Vatikánu.
Jean-Marc Aveline (66) – Arcibiskup marseillský je známý svou lidovou povahou a ideologickou blízkostí k zesnulému papeži Františkovi, zejména v otázkách imigrace a vztahů s muslimským světem. Má také doktorát z teologie a filozofie. Narodil se 26. prosince 1958 se v Alžírsku, ale vyrostl v Marseille. Pod vedením papeže Františka udělal velký kariérní pokrok, v roce 2013 se stal biskupem, v roce 2019 arcibiskupem a o tři roky později kardinálem.
Jeho postavení zesílilo v září 2023, kdy zorganizoval mezinárodní církevní konferenci o otázkách Středomoří, na níž byl papež František hlavním hostem. Pokud by získal papežský úřad, stal by se podle agentury Reuters prvním francouzským papežem od 14. století a byl by také nejmladším papežem od dob Jana Pavla II.
Peter Erdö (72) - Maďarský kardinál (od roku 2003) byl považován za papežského uchazeče již v roce 2013 díky svým rozsáhlým církevním kontaktům v Evropě a Africe. V teologii se řadí ke konzervativcům a ve svých projevech zdůrazňuje křesťanské kořeny Evropy. Zároveň je však vnímán jako pragmatik a na rozdíl od jiných tradičně smýšlejících duchovních se s papežem Františkem nikdy otevřeně nestřetl. Přesto během migrační krize v roce 2015 vzbudil ve Vatikánu pozdvižení, když se postavil proti výzvě papeže Františka, aby církve přijímaly uprchlíky.
Narodil se 25. června 1952 v Budapešti. Na kněze byl vysvěcen v roce 1975. Od roku 2003 působí jako ostřihomsko-budapešťský arcibiskup a primas maďarský. Studoval na seminářích v Ostřihomi a Budapešti a na Papežské lateránské univerzitě v Římě, kde získal doktorát z teologie a kanonického práva. Je rektorem Katolické univerzity Petra Pázmánye.
Mario Grech (68) - Maltský kardinál Grech je od roku 2020 generálním sekretářem Synody biskupů. Předtím vedl diecézi na malém ostrůvku Gozo. Původně byl považován za konzervativce, později se stal podporovatelem reforem Františka. V minulosti podpořil komunitu LGBT+. Některými konzervativci byl i kritizován, svými příznivci je chválen za to, že má přátele jak v konzervativním, tak v umírněném táboře a že díky své vysoce postavené roli je znám mezi kardinály, což je výhoda v konkláve. Narodil se 20. února 1957. Studoval filozofii a teologii na diecézním semináři Gozo. Na kněze byl vysvěcen v roce 1984. Vystudoval právo.
Marc Ouelett (80) - Kanadský kardinál, kterého v březnu 2001 papež Jan Pavel II. jmenoval sekretářem Papežské rady pro jednotu křesťanů, zároveň ho jmenoval titulárním arcibiskupem, biskupské svěcení přijal v březnu 2001. V roce 2003 se stal arcibiskupem Quebecu a primasem Kanady, ve funkci byl do roku 2010. Kardinálem je od roku 2003. V letech 2010-2023 působil také jako prefekt Dikasteria pro biskupy a předseda Papežské komise pro Latinskou Ameriku.
Narodil se 8. června 1944 v provincii Québec. Vystudoval například filozofii a teologii. V počátcích kariéry vedl semináře, například i v Kolumbii. V roce 2022 čelil obvinění ze sexuálního napadení, které proti němu vznesla nejmenovaná žena v rámci hromadné žaloby proti katolické arcidiecézi v Québecu. Za Ouelleta se postavil i Vatikán, který oznámil, že neexistuje dostatek důkazů pro zahájení interního vyšetřování. V roce 2017 měl kázání na Velehradě, během kterého vyzdvihl význam Cyrila a Metoděje při šíření víry, kultury a vzdělanosti.
Pietro Parolin (70) - Italský kardinál Parolin je považován za kompromisního kandidáta a podle bookmakerů patří mezi hlavní favority na nového papeže. Pravděpodobnost jeho zvolení papežem je podle sázkových kanceláří kolem 30 procent. Většinu života působil jako církevní diplomat a od roku 2013, kdy byl zvolen papež František, zastával vlivnou funkci státního sekretáře papeže; byl tak druhým nejvýše postaveným vatikánským činitelem. V roce 2009 ho papež Benedikt XVI. jmenoval velvyslancem Vatikánu ve Venezuele. V minulosti kritizoval pokusy umožnit kněžím v Německu symbolicky žehnat párům stejného pohlaví. Narodil se 17. ledna 1955. Do vatikánských diplomatických služeb vstoupil pouhé tři roky po svém kněžském svěcení v roce 1980. Loni navštívil Českou republiku.
Pierbattista Pizzaballa (60) - Italský kardinál, který od listopadu 2020 zastává funkci latinského patriarchy Jeruzaléma. Jako františkánský řeholník působil v letech 2004-2016 jako kustod Svaté země a v letech 2016-2020 jako apoštolský administrátor latinského patriarchátu. Kardinálem ho papež František jmenoval v roce 2023. Podle tisku má pověst nekonfliktního kardinála, který se shodoval s Františkem v otázkách ochrany životního prostředí a mezináboženského dialogu. Jeho předností je podle odborníku jeho autorita na Blízkém východě. K Františkánům vstoupil v roce 1984 a na kněze byl vysvěcen v roce 1990. Vystudoval biblickou teologii v Jeruzalémě, kde poté vyučoval biblickou hebrejštinu.
Robert Francis Prevost (69) - pochází z Chicaga, ale podstatnou část svého života a duchovní služby strávil v Peru, kde si získal pověst člověka blízkého lidem a zkušeného diplomata uvnitř církevní hierarchie. Působil jako biskup v peruánském Chiclayu a v roce 2023 byl papežem Františkem povolán do Říma, kde zastává funkci prefekta Dikasteria pro biskupy — jednoho z nejvlivnějších úřadů ve Vatikánu, který má na starost jmenování nových biskupů po celém světě. Ceněn je pro svou schopnost propojovat severoamerickou a jihoamerickou církevní zkušenost a pro důraz na sociální spravedlnost.
Robert Sarah (79) - Guinejský tradicionalistický kardinál, v letech 2014 až 2021 byl prefektem Kongregace pro bohoslužbu a svátosti. Je považován za potenciálního kandidáta na papeže kvůli svému silnému závazku k tradiční katolické doktríně, důrazu na úctu a kontinuitu. Narodil se 15. června 1945 do rodiny sběrače ovoce. Studoval na Papežské univerzitě Gregoriana a Biblickém institut v Jeruzalémě. V roce 1979 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován ve věku 34 let arcibiskupem v Konakry a stal se tak nejmladším arcibiskupem na světě. V roce 2010 ho papež Benedikt XVI. jmenoval předsedou Papežské rady Cor Unum, která koordinuje charitativní činnost katolické církve. V témže roce byl jmenován kardinálem.
V roce 2023 navštívil Českou republiku na pozvání českobudějovické diecéze a vyšebrodského kláštera. V Českých Budějovicích představil české vydání své knihy Katechismus duchovního života a v kostele v Římově sloužil při příležitosti místní pouti asistovanou tradiční mši svatou.
Christoph Schönborn (80) - Bývalý dlouholetý vídeňský arcibiskup a kardinál Christoph Schönborn je jedním z nejznámějších teologů konce 20. a počátku 21. století, na přelomu 80. a 90. let se mimo jiné podílel na přípravě nového katechismu katolické církve. Opakovaně se o něm spekulovalo jako o možném novém papeži. V roce 1963 vstoupil Schönborn do řádu dominikánů a v prosinci 1970 byl vysvěcen na kněze. Funkce vídeňského arcibiskupa se ujal v září 1995 po Hansi Groerovi, který rezignoval kvůli obvinění ze zneužívání chovanců v 70. letech. V den Schönbornových 80. narozenin, 22. ledna 2025, přijal papež František jeho rezignaci na úřad vídeňského arcibiskupa.
Kardinál Schönborn s českými kořeny je mezi možnými kandidáty na papeže |
Vystudoval filozofii a teologii. Zaměřuje se na studium východních křesťanských církví a vyjadřuje se smířlivě vůči dříve tabuizovaným tématům jako je celibát kněží či homosexualita. Kardinálem byl jmenován v únoru 1998.
Schönborn má blízko i k českému prostředí, pochází ze šlechtické rodiny odsunuté po druhé světové válce. Narodil se 22. ledna 1945 na zámku Skalka, který leží u Vlastislavi na Litoměřicku. Na podzim 1945 se rodina musela vystěhovat do Rakouska. V roce 2005 Schönborn označil poválečné vysídlení sudetských Němců za bezpráví, zároveň ale uvedl, že bylo v zájmu míru v Evropě. Uvedl tehdy, že sám byl zklamán tím, že při vstupu ČR do EU nebylo nic řečeno „o našem vyhnání“. V roce 2023 vedl zádušní mši za bývalého českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga v katedrále svatého Štěpána ve Vídni.
Luis Antonio Gokim Tagle (67) - Filipínský kardinál je často nazýván „asijským Františkem“ kvůli podobným názorům a postojům a spolu s kardinálem Parolinem patří k hlavním favoritům na nového papeže, pravděpodobnost jeho zvolení papežem je podle sázkových kanceláří zhruba 30 procent. V případě zvolení by byl prvním pontifikem z Asie. Od svého vysvěcení na kněze v roce 1982 má za sebou desítky let pastoračních zkušeností. Poté získal administrativní zkušenosti, nejprve jako biskup v Imusu a poté jako arcibiskup v Manile. Papež Benedikt XVI. ho v roce 2012 jmenoval kardinálem. V letech 2015-2022 byl nejvyšším představitelem Caritas Internationalis, konfederace více než 160 katolických organizací, které poskytují pomoc, sociální služby a rozvoj po celém světě. V roce 2022 papež František propustil celé její vedení po obviněních ze šikany a ponižování zaměstnanců. Narodil se 21. června 1957 ve filipínském Imusu; na Filipínách žije nejvíce katolíků v Asii.
Joseph W. Tobin (72) – Arcibiskup z amerického Newarku je kardinálem od roku 2016. Ve funkci arcibiskupa se zabýval jedním z nejzávažnějších skandálů katolické církve posledních let. V roce 2018 byl tehdejší kardinál Theodore McCarrick, jeden z Tobinových předchůdců v Newarku, odvolán ze služby kvůli obvinění ze sexuálního zneužívání seminaristů. Tobin si získal popularitu kvůli svém otevřenému přístupu ke skandálu. Narodil se 3. května 1952 v Detroitu jako nejstarší ze 13 dětí. V minulosti prohlásil, že je vyléčený alkoholik. Je známý svým otevřeným postojem vůči LGBT+ lidem.
Peter Kodwo Appiah Turkson (76) - Ghanský kardinál Turkson studoval v seminářích v Ghaně a v New Yorku, v roce 1975 byl vysvěcen na kněze a poté vyučoval ve svém bývalém ghanském semináři a absolvoval biblická studia v Římě. Papež Jan Pavel II. ho v roce 1992 jmenoval arcibiskupem Cape Coast a o 11 let později ho jmenoval prvním kardinálem v historii tohoto západoafrického státu. V roce 2009 byl jmenován hlavou Papežské rady pro spravedlnost a mír - orgánu, který prosazuje sociální spravedlnost, lidská práva a mír ve světě. V roce 2021 Turkson z této funkce odstoupil a byl jmenován do čela dvou papežských akademií pro vědy a společenské vědy. Pravděpodobnost jeho zvolení papežem je podle sázkových kanceláří kolem 17 procent.
Matteo Maria Zuppi (69) - Italský kardinál a boloňský arcibiskup je podobně jako papež František v době, kdy žil v Buenos Aires, znám jako „kněz ulice“, který se zaměřuje na migranty a chudé a málo dbá na okázalost a protokol. V Bologni někdy místo oficiálního automobilu používá jízdní kolo. Je úzce spjat s celosvětovým hnutím katolické církve Sant’Egidio. Byl jedním ze zprostředkovatelů mírových jednání, která v roce 1992 pomohla ukončit občanskou válku v Mosambiku. Kardinálem jej papež jmenoval v roce 2019 a v roce 2022 byl zvolen předsedou italské biskupské konference. Loni ho papež František pověřil mírovou misí k ukončení války na Ukrajině.
