U starších potomků tátové platit musí, i když mají z testu DNA důkaz, že dítě není jejich. „V zájmu státu je, aby dítě mělo otce, byť nevlastního, a ten na ně platil,“ říká Marek Minárik, šéf laboratoře, která testy DNA provádí.
Nejvyšší státní zastupitelství v Brně soudu nařídilo, aby se žalobou na zrušení otcovství zabýval. Pomohlo tomu, že žalobu podala sama Nesvadbova dcera Monika.
„Snažíme se o to od jejích patnácti, kdy se ukázalo, že není moje,“ říká Nesvadba. I kdyby však dcera vyhrála a nepravého tátu vymazali coby otce z matriky, neznamená to, že mu někdo zaplacené alimenty vrátí. Jen nebude muset platit další.
Monika byla ještě dítě, když u babičky objevila dávno zapomenuté dopisy své matky, které si kdysi psala s přítelem. A pochopila z nich, že její táta není její táta. „Když se mi s tím v patnácti svěřila, začalo to ve mně hlodat. Nechal jsem si udělat test DNA a zjistil jsem, že Monika je opravdu cizí. Její matka nás oba podvedla,“ popisuje Karel Nesvadba.
Aby byl vymazán z matriky jako Moničin otec, chce ze dvou důvodů. Jednak má v novém manželství svou vlastní rok a půl starou dceru a nevidí důvod, proč by po něm jednou měly obě dědit rovným dílem. A pak – je těžký diabetik. Jeho vlastní dcera by po něm mohla tuto genetickou zátěž zdědit, nevlastní nikoliv.
„Ze stejného důvodu Monika potřebuje znát svého biologického otce. Aby věděla, zda nemá nějakou jinou dědičnou zátěž od něj,“ říká Karel Nesvadba. Je to důležité kvůli jejím vlastním budoucím dětem.
„U soudu se už dva roky snažím dosáhnout zrušení otcovství, jenže české zákony tady stojí na straně dítěte,“ popisuje Nesvadba.
V případě Nesvadbových se však stala doposud nevídaná věc. „Nejvyšší státní zastupitelství sděluje, že na základě Vašeho opakovaného podnětu, který jste doprovodila posudkem DNA, podává nejvyšší státní zástupce žalobu na popření otcovství,“ napsal úřad Monice.
Soud plný otazníků
Okresní soud v Hodoníně se tak případem falešného táty musí začít zabývat. Státní zástupkyni Janu Megelovou, která otevření případu nařídila, se nepodařilo zastihnout. I tak projednávání falešného otcovství u soudu skýtá naději desítkám dalších otců, kteří zjistili, že je ženy podvedly a oni vychovávají a platí alimenty na „kukaččí mládě“.
Ti dokonce založili sdružení s názvem Zákon 94 a snaží se dosáhnout spravedlnosti pod heslem: Chceme děti z vlastní krve, poté dobrovolně i ty cizí. „Takové otevření případu otcovství skutečně není obvyklé. Zájmem státu je, aby dítě mělo napsáno otce a matku, není nikde zaručeno, že státní zastupitelství příště podobný případ otevře znovu,“ mírní optimismus falešných otců prezident soudcovské unie Jaromír Jirsa.
Co se teď tedy může dít? Soud rozhodne, zda bude Karel Nesvadba vymazán z matriky coby Moničin otec. „Pokud mu soud odebere otcovství, odpadne mu vyživovací povinnost v okamžiku, kdy přestane být otcem. Zpětně ale nemůže žádat o vrácení alimentů za dobu, kdy je platil, a to i přesto, že věděl, že otcem není,“ popisuje Jirsa.
Soud také nemůže hledat, kdo je ve skutečnosti Moničiným tátou. To už je totiž jiný příběh.
. Kukaččí dětiZe statistik laboratoří, které dělají genetické testy, plyne, že každý čtvrtý „otec“ není pravým otcem. Falešných tátů vychovávajících cizí děti je však patrně méně: testy si dělají jen ti, kteří už mají jisté podezření. Odhady odborníků proto říkají, že „jen“ každý desátý otec vychovává nevlastního potomka, aniž to ví. Tátové, kteří zjistí, že dítě není jejich, mají smůlu: dítě musí živit, protože zákon stojí na straně dětí. Platí, že lepší nevlastní otec, který platí, než žádný. Až nyní může nastat průlom: soud v Hodoníně se bude zabývat případem Karla Nesvadby a jeho osmnáctileté nevlastní dcery. |
