„Pokud sem dorazí vlna uprchlíků, můžeme sloužit jako koordinátoři. Máme na Ukrajině spoustu přátel, někteří se teď přesunují do západních částí země a je možné, že překročí hranici, aby se dostali do bezpečí,“ řekl Robenek.
S rychlou a účinnou pomocí tam, kde je to potřeba, má zkušenosti. Když před dvěma lety začala covidová pandemie, jako dlouholetý skaut stál u zrodu Skautského krizového centra ve Zlíně. V krátkém čase dali dohromady přes sto dobrovolníků, rozdali tisíce roušek či dezinfekci a seniorům rozváželi nákupy.
Loni krizové centrum aktivovali znovu, aby pomohli tornádem zasaženému Hodonínsku. Teď se chystají pomoci Ukrajině.
Robenek chtěl v ukrajinské části Donbasu spolu s kamarádem natočit reportáž. „Ze stejných důvodů jsem před dvěma lety vyjel do Iráku, abych si sám zmapoval geopolitickou situaci. Na Ukrajině to začínalo být napjaté, ruská propaganda jela naplno a my jsme si chtěli ujasnit, jak to tam vypadá,“ řekl.
Během téměř dvou týdnů mluvil s Ukrajinci i Rusy, se studenty i s vojáky v zákopech. Pohybovali se v příhraničních menších městech a vesnicích, ubytovaní byli ve městě Kramatorsk.
„Ukrajinci i Rusové to vnímali tak, že za žádnou cenu nechtějí válku. Naprostá většina z nich nevěřila, že vypukne. Případně se jen bavili o tom, že Rusko si zabere Doněckou a Luhanskou republiku ve stávajících hranicích. Ale otevřený konflikt připouštěl málokdo. Přitom nastal už za hodinu,“ popsal Robenek.
Výjimkou byli vojáci, kteří byli už tehdy nasazení v zákopech. „Byli stoprocentně přesvědčení, že se situace vyřeší pouze vojenským konfliktem,“ řekl zlínský skaut. „Ve spoustě měst na ukrajinské části Donbasu přitom tvoří Rusové stále většinu a nejsou utlačovaní žádnými restrikcemi, jak tvrdí ruský prezident Putin,“ doplnil.
S některými lidmi z Ukrajiny zůstal Robenek v kontaktu i po návratu domů. „Když pominu starost o děti a mládež, které se rodiny snaží přesunout do bezpečí na západ Ukrajiny, naprostá většina dospělých zůstává,“ zmínil. „Jsou odhodlaní se bránit. Nečekají, jak to dopadne, ale říkají hromadně, že to je jejich země. Počítají, že ve válce mohou zemřít, ovšem chtějí zůstat.“
Robenek a další zlínští skauti se nyní připravují na případnou pomoc, kterou budou možná potřebovat Ukrajinci pracující v regionu pro své rodiny a blízké.
Pomáhají i samosprávy
Pomoc Ukrajině řeší i další dobrovolníci. Do Laser Game Zlín u zimního stadionu bylo možné přinést věci do Sbírky pro Ukrajinu, kterou pořádá Expediční klubovna Brno. Nyní už je sbírka uzavřená. Chystají vlak, který do země přiveze potřebný a chybějící zdravotnický materiál, baterie, plynové ohřívače, hygienické potřeby, desinfekce, pleny pro děti či toaletní papír.
Tímto způsobem pomáhal VlakFest už v tornádem zasažených oblastech na Hodonínsku.
Města plánují přípravu ubytovacích kapacit a finanční pomoc. Zlínští radní jednají o vyčlenění dvou milionů korun. „Aktivně zjišťujeme, co Ukrajina potřebuje, a shodli jsme se na finanční podpoře. Chceme, aby peníze šly na to, co má smysl a bude mít jasný účel. Proto ještě řešíme, na jaký účet bychom částku poslali,“ vysvětlil primátor Jiří Korec.
Zlínský kraj poslal dopis do Lvovské oblasti, se kterou má uzavřené partnerství. Odpověď ohledně konkrétních požadavků zatím nedorazila. Nemocnice v regionu by mohly uvolnit některé zdravotníky a krajští úředníci obvolávají ubytovny a hotely zařazené do krizového plánu kraje, které by přijaly ukrajinské uprchlíky.
„Máme asi sedm osm svých objektů, kde by bylo místo pro asi pět až šest stovek lidí. Dalších pět tisíc míst by mohlo být k dispozici v externích ubytovnách a hotelích, ale je to zatím předběžné číslo,“ poznamenal hejtman Radim Holiš.
Kraj také reviduje smlouvy o spolupráci uzavřené se třemi ruskými oblastmi. „Požádali jsme je, aby vytvořili tlak na Rusko zevnitř. Pokud na to nezareagují, jsme připraveni smlouvy zrušit,“ dodal Holiš.
